Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Reaktivní sloučeniny kyslíku jsou signální molekuly

 |  5. 6. 1996
 |  Vesmír 75, 357, 1996/6

Reaktivní sloučeniny kyslíku (ROS – reactive oxygen species, tj. superoxid, peroxid vodíku, hydroxylový radikál) hrají důležitou roli při řadě fyziologických i patologických procesů. Většinou jsou známy pro svůj negativní poškozující účinek, mají však i pozitivní úlohu při obraně proti mikroorganizmům. V poslední době se objevuje nová oblast jejich působnosti – při přenosu informace uvnitř buněk.

Nejprostudovanější je úloha ROS jako druhých poslů u rostlin při bakteriálním napadení. Klíčový je zde peroxid vodíku, který působí jednak přímo protibakteriálně, jednak aktivuje speciální geny navozující odolnost vůči patogenům.

Peroxid vodíku u živočichů aktivuje cytozolový proteinový komplex NF-K(velké kapa)B, který potom přechází z cytozolu do jádra, kde aktivuje řadu různých genů. Podílí se při reakci na UV-ozáření, teplotní šok, virovou infekci ad. Aktivace NF-KB spouští řadu biologických odpovědí, jednou z nich je zahájení replikace HIV-1 v lidských buňkách.

Peroxid vodíku se rovněž uplatňuje jako druhý posel při navození apoptózy, tj. kontrolované buněčné smrti (viz např. Vesmír 74, 177, 1995/3).

V nejbližší době je cílem studií objasnit vztahy mezi jednotlivými ROS při přenášení signálů a odhalit konkrétní reakční mechanizmus. Zdá se, že může být obdobný jako u oxidu dusnatého NO, který je v podstatě rovněž kyslíkový radikál. (Chemistry and Biology 2, 437, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Wilhelm

Doc. RNDr. Jiří Wilhelm (*1950) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V Ústavu lékařské chemie a biochemie II. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy se zabývá volnými radikály.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....