Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Jíte rádi flavonoidy?

(Vesmír 75, 125, 1996/3)
 |  5. 6. 1996
 |  Vesmír 75, 304, 1996/6

Článek seznamuje čtenáře se současným pohledem na význam flavonoidů v lidské výživě. Z výčtu jejich mechanizmů působení v organizmu člověka se na první pohled nabízí závěr, že mnohost jejich příznivých efektů by se mohla významně podílet na udržení a posílení zchátralého zdraví současné lidské populace. Je tomu však skutečně tak? Autoři v úvodu zmiňují, že tyto dříve opomíjené látky začaly vzbuzovat pozornost v posledních dvaceti letech. Je to pravda, koncem sedmdesátých a začátkem osmdesátých let se v literatuře začalo objevovat stále více článků věnovaných flavonoidům, avšak se zcela opačným obsahem než v letech pozdějších. Bylo dokumentováno, že významní zástupci skupiny flavonoidů jsou schopni indukovat mutagenní změny, a dokonce snad (jako na příklad quercetin) i karcinogenicitu u pokusných zvířat. Důležitost tohoto zjištění (tehdy s předpokládaným negativním dopadem na zdraví) byla podpořena značně vysokým obsahem těchto látek v potravě. Jejich spotřeba se odhadovala až na 1 g za den, z toho 50 mg měly představovat mutagenní deriváty. Závažnost těchto informací byla tehdy posuzována velice opatrně s tím, že zhodnocení genetického rizika flavonoidů si určitě vyžádá další studie (Černá, Biologické listy 46, 202, 1981). Jak je patrno z textu publikovaného v současnosti, výsledky pozdějších studií ukázaly spíše příznivou stránku těchto přirozených chemických struktur a možnost jejich využití formou intervence. Podobným vývojem – od škodlivých po prospěšné působení – procházela ostatně i celá řada dalších látek (např. selen). Autoři proto správně dodávají, že jakákoliv zjednodušená ideologizace získaných poznatků není na místě a že vědecké závěry je nutno formulovat vždy s určitou pokorou a vědomím všech nejistot.

Na konec si dovolím drobnou gramatickou poznámku: je-li látka mutagenní, pak odvozená vlastnost byla vždy nazývána mutagenita a nikoliv mutagenicita. To je, domnívám se, anglikanizmus.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie

O autorovi

Milena Černá

Prof. MUDr. Milena Černá, DrSc., (*1943) vystudovala Lékařskou fakultu hygienickou UK. Zabývá se studiem genotoxických účinků faktorů prostředí, expozice populace toxickým látkám z prostředí a hodnocením zdravotních rizik.

Doporučujeme

Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity

Paradoxní příběh paradoxu obezity uzamčeno

Petr Sucharda  |  7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...