Aktuální číslo:

2023/10

Téma měsíce:

Pohyb

Obálka čísla

90 let astronomických pozorování v Ondřejově

 |  5. 5. 1996
 |  Vesmír 75, 249, 1996/5

Již 90 let se na kopci Mandě (Fričem přejmenovaném na Žalov) nad Ondřejovem ve středních Čechách provádějí astronomická pozorování. Hvězdárnu zde vybudoval Dr. J. J. Frič (syn J. V. Friče a synovec A. Friče, v pořadí druhého vydavatele Vesmíru) za spolupráce prof. F. Nušla, který se pak stal jejím prvním ředitelem.

Pozemek zakoupil J. J. Frič r. 1898 od obce Ondřejov v den prvého výročí smrti svého bratra Jana za peníze, které po něm zdědil. Po terénních úpravách zahájil stavební práce na budování objektů hvězdárny jako pracovny, pracovních domků se sklápěcími střechami, kopulí atd. Po dobu prvé části výstavby se pozorování, a především experimenty s originálním přístrojem cirkumzenitálem, který vyvinuli a zkonstruovali Fr. Nušl a J. Frič pro přesná měření průchodu hvězd místním poledníkem, prováděla z prozatímní pozorovatelny na úpatí Mandy. Pozemek tehdy patřil Eleonoře z Erenbergů, koloraturní pěvkyni Národního divadla. Pozorovatelnu nazvali „Observatoř u zelené žáby“ – podle vinárny na Malém rynečku v Praze, kterou Nušl navštěvoval. Pod názvem prozatímní ondřejovské observatoře byly dokonce vydány minimálně dvě vědecké publikace.

Teprve r. 1906 dospěly stavební práce na vrcholu Mandy tak daleko, že bylo možno přenést pozorování na nově vznikající hvězdárnu. Prvé vědecké astronomické pozorování na nové hvězdárně na vrcholu Mandy nad Ondřejovem se uskutečnilo v noci z 31. července na 1. srpna 1906, jak o tom svědčí kopie Fričova pamětního zápisu. Zápis je proveden v posledním svazku pozorovacích deníků Vojtěcha Šafaříka, profesora astronomie Univerzity Karlovy, k uctění památky jako učitele a velkého příznivce bratří Fričů. A tak 1. srpen 1906 lze považovat za den, kdy byla ondřejovská hvězdárna, dnes Astronomický ústav AV ČR, uvedena do provozu, a uplynulý čas astronomických pozorování na vrcholu Mandy za 90 úspěšných let.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Miloslav Kopecký

RNDr. Miloslav Kopecký, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Je emeritním pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabýval sluneční fyzikou. V posledních letech vybudoval a spravuje archiv hvězdárny v Ondřejově.

Doporučujeme

Od Newtonových pohybových zákonů k simulaci buňky

Od Newtonových pohybových zákonů k simulaci buňky uzamčeno

Štěpán Timr  |  2. 10. 2023
Molekuly uvnitř buněk jsou v neustálém pohybu. V tomto nepřehledném reji, kterého se účastní miliardy tanečníků různých velikostí, tvarů a...
Cena za přemíru pohybu

Cena za přemíru pohybu

Adam Obr  |  2. 10. 2023
Globální epidemii obezity způsobuje naše dlouhodobě pozitivní energetická bilance. Jinými slovy, lidé (zdaleka nejen v nejbohatších zemích) dnes...
Jak se zbavit sexu

Jak se zbavit sexu uzamčeno

Ve třetí, poslední části našeho seriálu se podíváme na podivuhodné přechody od pohlavního rozmnožování k příležitostné, či dokonce výhradní...