Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

90 let astronomických pozorování v Ondřejově

 |  5. 5. 1996
 |  Vesmír 75, 249, 1996/5

Již 90 let se na kopci Mandě (Fričem přejmenovaném na Žalov) nad Ondřejovem ve středních Čechách provádějí astronomická pozorování. Hvězdárnu zde vybudoval Dr. J. J. Frič (syn J. V. Friče a synovec A. Friče, v pořadí druhého vydavatele Vesmíru) za spolupráce prof. F. Nušla, který se pak stal jejím prvním ředitelem.

Pozemek zakoupil J. J. Frič r. 1898 od obce Ondřejov v den prvého výročí smrti svého bratra Jana za peníze, které po něm zdědil. Po terénních úpravách zahájil stavební práce na budování objektů hvězdárny jako pracovny, pracovních domků se sklápěcími střechami, kopulí atd. Po dobu prvé části výstavby se pozorování, a především experimenty s originálním přístrojem cirkumzenitálem, který vyvinuli a zkonstruovali Fr. Nušl a J. Frič pro přesná měření průchodu hvězd místním poledníkem, prováděla z prozatímní pozorovatelny na úpatí Mandy. Pozemek tehdy patřil Eleonoře z Erenbergů, koloraturní pěvkyni Národního divadla. Pozorovatelnu nazvali „Observatoř u zelené žáby“ – podle vinárny na Malém rynečku v Praze, kterou Nušl navštěvoval. Pod názvem prozatímní ondřejovské observatoře byly dokonce vydány minimálně dvě vědecké publikace.

Teprve r. 1906 dospěly stavební práce na vrcholu Mandy tak daleko, že bylo možno přenést pozorování na nově vznikající hvězdárnu. Prvé vědecké astronomické pozorování na nové hvězdárně na vrcholu Mandy nad Ondřejovem se uskutečnilo v noci z 31. července na 1. srpna 1906, jak o tom svědčí kopie Fričova pamětního zápisu. Zápis je proveden v posledním svazku pozorovacích deníků Vojtěcha Šafaříka, profesora astronomie Univerzity Karlovy, k uctění památky jako učitele a velkého příznivce bratří Fričů. A tak 1. srpen 1906 lze považovat za den, kdy byla ondřejovská hvězdárna, dnes Astronomický ústav AV ČR, uvedena do provozu, a uplynulý čas astronomických pozorování na vrcholu Mandy za 90 úspěšných let.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Miloslav Kopecký

RNDr. Miloslav Kopecký, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Je emeritním pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabýval sluneční fyzikou. V posledních letech vybudoval a spravuje archiv hvězdárny v Ondřejově.

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...