Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

90 let astronomických pozorování v Ondřejově

 |  5. 5. 1996
 |  Vesmír 75, 249, 1996/5

Již 90 let se na kopci Mandě (Fričem přejmenovaném na Žalov) nad Ondřejovem ve středních Čechách provádějí astronomická pozorování. Hvězdárnu zde vybudoval Dr. J. J. Frič (syn J. V. Friče a synovec A. Friče, v pořadí druhého vydavatele Vesmíru) za spolupráce prof. F. Nušla, který se pak stal jejím prvním ředitelem.

Pozemek zakoupil J. J. Frič r. 1898 od obce Ondřejov v den prvého výročí smrti svého bratra Jana za peníze, které po něm zdědil. Po terénních úpravách zahájil stavební práce na budování objektů hvězdárny jako pracovny, pracovních domků se sklápěcími střechami, kopulí atd. Po dobu prvé části výstavby se pozorování, a především experimenty s originálním přístrojem cirkumzenitálem, který vyvinuli a zkonstruovali Fr. Nušl a J. Frič pro přesná měření průchodu hvězd místním poledníkem, prováděla z prozatímní pozorovatelny na úpatí Mandy. Pozemek tehdy patřil Eleonoře z Erenbergů, koloraturní pěvkyni Národního divadla. Pozorovatelnu nazvali „Observatoř u zelené žáby“ – podle vinárny na Malém rynečku v Praze, kterou Nušl navštěvoval. Pod názvem prozatímní ondřejovské observatoře byly dokonce vydány minimálně dvě vědecké publikace.

Teprve r. 1906 dospěly stavební práce na vrcholu Mandy tak daleko, že bylo možno přenést pozorování na nově vznikající hvězdárnu. Prvé vědecké astronomické pozorování na nové hvězdárně na vrcholu Mandy nad Ondřejovem se uskutečnilo v noci z 31. července na 1. srpna 1906, jak o tom svědčí kopie Fričova pamětního zápisu. Zápis je proveden v posledním svazku pozorovacích deníků Vojtěcha Šafaříka, profesora astronomie Univerzity Karlovy, k uctění památky jako učitele a velkého příznivce bratří Fričů. A tak 1. srpen 1906 lze považovat za den, kdy byla ondřejovská hvězdárna, dnes Astronomický ústav AV ČR, uvedena do provozu, a uplynulý čas astronomických pozorování na vrcholu Mandy za 90 úspěšných let.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie vědy

O autorovi

Miloslav Kopecký

RNDr. Miloslav Kopecký, DrSc., (*1928) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Je emeritním pracovníkem Astronomického ústavu AV ČR, kde se zabýval sluneční fyzikou. V posledních letech vybudoval a spravuje archiv hvězdárny v Ondřejově.

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...