Ze starších ročníků Vesmíru

Otrava líhem. Kdysi počal jsem postonávati, avšak ani nejpilnějším přemýšlením nemohl jsem zjistiti, odkud ta okamžiková závrať, to těžké dýchání a kašel, ty okamžiky, kde jsem myslel, že mi srdce zůstává státi a ta úplná ztráta chuti, ano i dávení [...] Mé tělesné i duševní poměry byly před tím normalní a nemohl jsem jinak mysleti, než že podlehám nějaké neznámé strašné nákaze. Po několika dnech, ve kterých jsem činil velké procházky, se mi tak ulehčilo, že jsem opět počal pracovati na práci lupenkou, jejíž ukončení kvapilo. Počátkem druhého téhodne počal jsem vyřezávané věci klížiti a rozhříval při tom klíh lihovým kahancem. Nepracoval jsem však ani půl dne, a již hlásil se onen ošklivý stav znovu. [...] A tu mi napadlo, když jsem maně na zpola zkalený lih popatřil, že za tento chorobný stav mám co děkovati jedu zmije. Několik neděl před tím přinesen mi totiž skvostný exeplář staré samičky zmije se zpola rozbitou hlavičkou, který jsem v tomto lihu usmrtil, a téhož dne později ze spořivosti k pálení opět upotřebil [...] Chycené myši, které jsem nechal dýchati v prostoru velké bedny při dostatečném přístupu vnějšího vzduchu kahanem vydané zplodiny, pošly obě během dvou hodin, ona, která dlela v pasti bližší kahanu, skorem o 1/2 hodiny dříve. Tímtéž líhem naplněný kahan, do něhož zmije vnořena nebyla, nejevil žádného na zvířata účinku.

Vesmír 15. dubna 1896, str. 155

Atmosféra měsíce. Dosud rozšířený názor, že měsíc nemá atmosféry, jak zdá se, pozbude platnosti, osvědčí-li se správnými výsledky pozorování astronoma W. H. Pickeringa, provedených na astronomické stanici, zřízené universitou harvardskou v Chilsku. Pickering zjistil pomocí 13palcového dalekohledu na měsíci úkazy soumraku a v kraterech měsíčních, ve stínu se nalézajících, mdlé světlo, kteréž úkazy nedají se vysvětliti ani účinkem světla slunečního, ani účinkem světla naší zeměkoule. [...] Pozorování toto vyžaduje ovšem potvrzení, neboť Pickering [...] jest znám, že pozorování jeho podléhají často vlivu živé obrazotvornosti.

Vesmír 1. dubna 1896, str. 144

Vzrůst stromů. Znamenitý entomolog Thompson konal v Tasmanii řadu pozorování, týkajících se vzrůstu stromů v rozličných dobách denních. Béře-li se 100 pro celkový vzrůst za 24 hodiny, jsou výsledky následující:

Od 6. hodiny ráno do 9 hod. večer 8.66 %

Od 9. hodiny ráno do poledne 1.34 %

Od poledne do 3 hod. odpoledne žádný vzrůst

Od 3. hod. odpol. do 6 hod. večer žádný vzrůst

Od 6. hodiny večer do 9 hod. 1.20 %

Od 9. hodiny do půlnoci 3.80 %

Od půlnoci do 6 hod. z rána 85 %

Nejbujnější vzrůst byl pozorován u Banksie, která za den vyrostla o 11 cm, potom u jabloně a hrušky.

Vesmír 1. dubna 1896, str. 144

Síla velryby. Kapitán parníku, velryby lovícího, přišel ze zoologem na palubě meškajícím na myšlénku změřiti, jakou silou nadána jest velryba. Byl harpunován kus 69 stop (19 m) dlouhý, jehož váha na 69 tun odhadnuta; změřená síla činila 145 koň. sil, ačkoli velryba daleko ještě nemohla celou energii své síly vyvinouti.

Vesmír 15. dubna 1896, str. 155