Může menšina ovlivnit většinu?
| 5. 3. 1996 | Vesmír 75, 177, 1996/3
O tom, že německy mluvící většina ve Vídni ovlivnila jazyk české menšiny, ví kdekdo. Jak by ne, vždyť Češi tam žijí od středověku a byl by div, kdyby si občas nepomohli německým slovem. Méně se už ví, že také jazyk české menšiny malinko ovlivnil majoritní němčinu, přesněji řečeno se do ní tu a tam vloudil. Českému čtenáři snad není třeba „překládat“ vídeňské schetzkojedno či hajdipritsch ani obraty auf lepschi gehen nebo rozumisch haben, o jídlech jako Buchteln a Bramburi nemluvě. Snad celé to prolínání jazyků nějak souvisí se statistikou z r. 1900: Kromě 400 tisíc přistěhovalců „s českou, moravskou a slovenskou obcovací řečí“ ve Vídni brzy umělo česky i 20 procent místních policistů. Kdovíproč. (Naše řeč 78, 257, 1995/5)
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavla Loucká
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...