Může menšina ovlivnit většinu?

O tom, že německy mluvící většina ve Vídni ovlivnila jazyk české menšiny, ví kdekdo. Jak by ne, vždyť Češi tam žijí od středověku a byl by div, kdyby si občas nepomohli německým slovem. Méně se už ví, že také jazyk české menšiny malinko ovlivnil majoritní němčinu, přesněji řečeno se do ní tu a tam vloudil. Českému čtenáři snad není třeba „překládat“ vídeňské schetzkojedno či hajdipritsch ani obraty auf lepschi gehen nebo rozumisch haben, o jídlech jako Buchteln a Bramburi nemluvě. Snad celé to prolínání jazyků nějak souvisí se statistikou z r. 1900: Kromě 400 tisíc přistěhovalců „s českou, moravskou a slovenskou obcovací řečí“ ve Vídni brzy umělo česky i 20 procent místních policistů. Kdovíproč. (Naše řeč 78, 257, 1995/5)