Co je CHIBA sic?
| 5. 2. 1996Taková strašlivá díra do vesmíru, kde něco chybí. Jde z ní hrůza, jako by hrozila, že do sebe stáhne celý kosmos a pohltí jej jako černá díra. Raději se připravíme o přítele či o mír na duši, než abychom snášeli chybu. Nemůžeme přece dopustit díru do vesmíru!
Jenže počkejte: vždyť tady žádná díra není! Jistě, chyba se píše s tvrdým y, ale to měkké ji přece vyplní. Není to, jako bychom psali chyba. I chyba svět naplňuje, jenomže nevhodně, překvapivě. To nemusí být zlé. Většina mých nejlepších receptů vznikla, když jsem udělal chybu a dal třeba do bramboráku kmín místo česneku. Chybování bychom neriskovali, jen kdybychom nikdy nedělali nic nového. Něco zkusit, to je vždycky riziko. Jenže není chyba lepší než nuda? Proč se tak bojíme, že uděláme chybu?
Některé chyby jsou ovšem zhoubné, jako když zachránce-amatér zastaví krvácení turniketem, jenže pacient krvácí z nosu. Avšak většina chyb je neškodných. Svět není stroj, v němž by zašlápnutí motýla vrhlo vývoj zcela opačným směrem. Je v něm vůle, snese chyby. Tak proč?
Že by snad proto, že tolik lidí jen a jen číhá, až někdo udělá chybu, aby na něj mohli vylít svou žluč? Stačí chybička a už to jede! Lidé se rychle naučí být opatrní. Nic neriskují - a nic nového nevytvoří, ničím nezvyklým se nepotěší. Stojí to za to? Nebylo by lepší chybovat - a chyby štědře odpouštět? Opravit chybu umí každý. Zkuste nějakou neopravit!
ERAZIM KOHÁK: Hesla, nakl. Pokorný, Praha 1995, str. 19