Brdo a skalnaté kopečky v Čechách
| 5. 2. 1996 | Vesmír 75, 116, 1996/2
Brdo je část tkalcovského stavu obsahující tzv. paprsky (brdem se řada paprsků zdvihá a zase spouští), odtud být dělán na jedno brdo – tj. pořád stejně. Původní bürdo znamenalo dřevěný mečík, který tkadlec vsouval mezi obě řady osnovných nití a pak jím přirážel útkovou nit.
Již ve starověku byl tento mečík opatřen řadou zubů, takže dostal podobu dlouhého hřebene, proto byl později název brdo přenesen i na skalnatý, ostrý, jakoby roztrhaný hřeben hor. O tom všem podávají svědectví oronyma Brdo, Brdy.
V západoslovanských jazycích se obecné podstatné jméno brdo nebo brd vyskytuje už jen v dialektech, zato jako vlastní jméno vrchů je dost rozšířené, nejvíc v jihozápadních Čechách a v krkonošském i jizerském podhůří.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavla Loucká
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...