Brdo a skalnaté kopečky v Čechách
| 5. 2. 1996 | Vesmír 75, 116, 1996/2
Brdo je část tkalcovského stavu obsahující tzv. paprsky (brdem se řada paprsků zdvihá a zase spouští), odtud být dělán na jedno brdo – tj. pořád stejně. Původní bürdo znamenalo dřevěný mečík, který tkadlec vsouval mezi obě řady osnovných nití a pak jím přirážel útkovou nit.
Již ve starověku byl tento mečík opatřen řadou zubů, takže dostal podobu dlouhého hřebene, proto byl později název brdo přenesen i na skalnatý, ostrý, jakoby roztrhaný hřeben hor. O tom všem podávají svědectví oronyma Brdo, Brdy.
V západoslovanských jazycích se obecné podstatné jméno brdo nebo brd vyskytuje už jen v dialektech, zato jako vlastní jméno vrchů je dost rozšířené, nejvíc v jihozápadních Čechách a v krkonošském i jizerském podhůří.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Lingvistika
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Pavla Loucká
Mgr. Pavla Loucká (*1950) vystudovala obor čeština-jugoslavistika na Filozofické fakultě UK v Praze. V redakci Vesmíru se zabývá jazykovou úpravou textů a popularizací češtiny. Deset let (1996–2006) psala pro Vesmír jazykové koutky. Je autorkou dvou knih o češtině: „Zahrada ochočených slov“ (Dokořán 2007) a „Dech, duch a duše češtiny“ (Albatros 2008).
Doporučujeme
Hvězdy, které se červenají
Soňa Ehlerová | 2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života
Jan Turek | 2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat 
Jaroslav Petr | 2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.