Brdo a skalnaté kopečky v Čechách

Brdo je část tkalcovského stavu obsahující tzv. paprsky (brdem se řada paprsků zdvihá a zase spouští), odtud být dělán na jedno brdo – tj. pořád stejně. Původní bürdo znamenalo dřevěný mečík, který tkadlec vsouval mezi obě řady osnovných nití a pak jím přirážel útkovou nit.

Již ve starověku byl tento mečík opatřen řadou zubů, takže dostal podobu dlouhého hřebene, proto byl později název brdo přenesen i na skalnatý, ostrý, jakoby roztrhaný hřeben hor. O tom všem podávají svědectví oronyma Brdo, Brdy.

V západoslovanských jazycích se obecné podstatné jméno brdo nebo brd vyskytuje už jen v dialektech, zato jako vlastní jméno vrchů je dost rozšířené, nejvíc v jihozápadních Čechách a v krkonošském i jizerském podhůří.