pokoj, mír a vesmír

„Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu,“ psávali jsme ve škole na tabuli, páni učitelé na to reagovali různě, ale my jsme si vždycky jednomyslně přáli, aby nám už dali pokoj. Weihnachten, svatá noc, božský klid, svatý pokoj, ideální stav nerušenosti bez problémů, sporů a konfliktů.

Všeslovanské slovo pokoj (klid) souvisí s odpo-čin-out a také se slovesem kojit: kojit se nadějí i kojit děťátko, tj. uklidňovat ho napojením. Původně se u nás miminko nekojilo, ale nadájalo, tedy vlastně dítě dojilo maminku (viz dnešní slovenské dojčiť dieťa). Ostatně i pokoj jakožto místnost souvisel dříve s klidem. Bývala to světnička, kam se lidé uchylovali na odpočinutí. Existuje záznam z r. 1388, v němž si jeden farář vymiňuje „komořici“, aby tu mohl „pokojík svuoj mieti až do svého života“. Slovo pokoj se opakuje ve vánočních koledách, např. v refrénu téměř všeslovanské „U Betlema dnes Maria přečistá“: Chvála na nebi Bohu, pokoj nám na zemi. V české vpravdě lidové se zpívá „Štěstí, zdraví, pokoj svatý vinšujeme vám“. A jedna verze oblíbené zlidovělé „Chtíc aby spal“ končí slovy: přinesl spásu, pokoj svůj národům všem. V katolickém kostele se věřící při mši zdraví tzv. pozdravením pokoje - podávají si ruku.

A jak je to s mírem? V Rusku toto slovo původně znamenalo shromáždění dospělých obyvatel vesnice, které se konalo, když bylo třeba urovnat nějakou rozepři, např. rozdělit spravedlivě půdu. Mir zde představoval celou obec, společenství všech lidí, svět. Kořen mi- (resp. *mei-) znamenal vzájemný styk (viz lat. meo, munus označující funkci magistráta). V tomto významu je užito slovo mir i v známé památce domácího písemnictví „Hospodine, pomyluj ny“ (ty spase všeho míra, spasiž ny i uslyšiž).

Dalším (novějším) významem tohoto slova je stav bez boje, války, svárů, viz staročeské mier (mír), mieřiti (smiřovat) a novočeské odvozeniny jako mírný, smírný, smířený aj. (Také to slovo znamená dočasný klid zbraní, príměří, což ovšem už s vánoční tematikou bezprostředně nesouvisí) V kolika koledách a vánočních písních na celém světě se objevuje slovo mír (Peace, Frieden) ve významu klid, pokoj (Peace be with you)!

Starší význam slova (svět) najdeme ve staroslověnštině (a prvních staročeských památkách), dodnes je dochován v ruštině, srbštině a dalších slovanských jazycích. V češtině však byl mir - svět brzy vyjadřován spíš slovem vesmír, básnicky všehomír. Dnes se slovo vesmír v češtině používá už jen pro kosmos (všechny světy a nejenom ten náš), ale ještě v době založení našeho časopisu znamenalo všechen svět pozemský, v tomto případě veškerý svět vědecký, jak dokládá prohlášení v 1. čísle časopisu z 3. 5. 1871: „Nevylučujem z programu žádný odbor vědy přírodní... “ S kosmem tedy neměl titul časopisu nic společného, byť ani této tematice se ve svých příspěvcích nikdy nevyhýbal. Zbývá dodat - pokoj a mír zůstávej s námi a Vesmír nechť přináší vědecká poselství „všeho mira“ i nadále.