Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Není to jen problém paleontologů

K článku Jiřího Kolibáče: „Vliv taxonomické metody na permské vymírání“ (viz 75, 611, 1996/11)
 |  5. 11. 1996
 |  Vesmír 75, 617, 1996/11

Vliv taxonomických koncepcí na kvantifikaci biodiverzity a její změny je zřejmý. Jeden aspekt tohoto problému je popsán ve zmíněném článku, další diskusi lze nalézt např. v článku M. J. Bentona: Diversification and Extinction in the History of Life (Science 268, 52 – 58, 1995). Není to jen problém paleontologů, potýkají se s ním i odhady současné biodiverzity.

Metodu zpětné rarefakce použil D. Raup k odhadu procenta vymřelých druhů z databází vymřelých čeledí nebo rodů během epizod hromadného vymírání. Tyto databáze jsou kompiláty a jsou nutně zatíženy řadou nekonzistencí, o nichž paleobiologové hojně diskutují. Odhady získané pro jednotlivé epizody hromadných vymírání slouží hlavně pro porovnání jejich intenzity a pro studium trendů. Absolutní hodnota těchto odhadů je spíše ilustrační. A to nejen kvůli nejednotnosti taxonomických koncepcí, ale hlavně pro nedokonalý, silně selektivní fosilní záznam. Kvůli němu se také metoda zpětné rarefakce používá. Fosilní záznam vyšších taxonů (ať jsou stanoveny algoritmem, nebo evolučním „subjektivistou“) je spolehlivější než nedokonalý fosilní záznam na druhové úrovni. Zpětná rarefakce je proto zpětná, že se nespočítají druhy vymizelé z fosilního záznamu, ale postupuje se obráceně. Ze známého počtu vymřelých druhů vyšších taxonů se odhaduje podíl vymřelých druhů. Tím se zmenší vliv „záznamového šumu“.

Zásadní význam pro přesnost těchto odhadů má selektivita vymírání. V  tom se autor shoduje s D. Raupem, ale tají nám to. Na s. 65 knihy „O zániku druhů“ si Raup posteskl: „Ačkoliv můj článek obsahoval spoustu pochybností o základním předpokladu náhodnosti zabíjení a ačkoli v něm konstatuji, že oněch šestadevadesát procent je na horní hranici odhadu, ti, co se ohánějí tímto číslem, mé výhrady velmi často opomíjejí sdělit.“ Škoda, že to opomněl sdělit i autor článku.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Jan Krhovský

RNDr. Jan Krhovský, CSc., (*1947) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Geologickém ústavu AV ČR se zabýval fosilními mořskými planktonickými organizmy a jejich vztahem k paleoenvironmentálním změnám. Nyní působí na Ministerstvu životního prostředí.

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...