Vymřeli ptáci spolu s dinosaury?

Tradiční pohled na evoluci ptáků předpokládá, že ptáci se (na rozdíl třeba od savců) vyvíjeli bez velkých zvratů a výrazných radiací, že většina současných skupin ptáků postupně vznikala už od začátku křídy a že ptáci díky své velikostí neutrpěli téměř žádné ztráty při velkém vymírání na rozhraní křídy a terciéru. Dnes se zdá, že všechno bylo úplně jinak. Přehodnocení druhohorního fosilního materiálu ukázalo, že se od začátku křídy skutečně vyvinulo obrovské množství forem ptáků, ale že tyto formy nemají téměř nic společného se současnými ptačími skupinami. Na rozhraní křídy a terciéru přitom naprostá většina těchto forem vymřela, přežila jen malá skupina ptáků podobných dnešním bahňákům, ze které vznikly všechny recentní skupiny, včetně nadřádu Paleognathae. Teprve během eocénu proběhla prudká radiace, kdy během pěti až deseti milionů let vznikly všechny recentní řády. Recentní čeledi vznikly na konci eocénu a začátku oligocénu a recentní rody v průběhu miocénu. V pozdním oligocénu a miocénu proběhla druhá obrovská radiace, kdy se vyvinul do úžasné rozmanitosti řád pěvců, kteří dnes tvoří asi 60 % druhů všech ptáků.

Ptačí evoluce byla tedy neméně dramatická než evoluce jiných skupin obratlovců. Ještě důležitější ale asi je to, že přestávají mít smysl úvahy, proč na konci druhohor vymřeli právě dinosauři a ne třeba ptáci. Oni totiž ptáci taky vymřeli. Akorát shodou okolností ne všichni.