Pro všechno česká jména?

Diskuse o českých jménech exotických ptáků se táhne několika čísly Vesmíru. Chtěl bych jen upozornit na to, že tvorba výrazů by neměla spadat do kompetence přírodovědců, ale jazykovědců. Je smutné, že ani krach předchozích systémů českých jmen živočichů neodradí další pokračovatele. Ono nás zřejmě čeká i vymýšlení jmen pro všechen exotický hmyz, i pro rostliny, kde se zatím zahrádkáři spokojují přejímáním odborných termínů. Konečně si kdysi prosadil dr. Bouček ve slavném Seznamu českých jmen živočichů pro svou skupinu název chalcidky a nikomu to nevadilo a nevadí. Je-li to nutné, vzniknou potřebné termíny samy. Příkladem může být „faraon“, či „octovka“ název, který se ujal v konzervárnách ovoce. Nevím také, zda vymýšlení českých jmen v době různých butyků, shopů, sponzorů, leasingů, sekund, oxidů ad. je časové.

To všechno se má zřizovat pro novináře a překladatele, když čtenář nakonec stejně nebude vědět, o co se vlastně jedná.

Kdysi jsem požádal přítele jedoucího do Číny, aby mi přinesl nějaké velké brouky. Kupodivu se mu to zdařilo. Přinesli mu doslova hrst takových brouků, když nastupoval po schůdcích do letadla. Přítel byl pohotový. K velkému překvapení dárců vytáhl kapesník, brouky do něho zavázal a odletěl. Pod krovkami těch brouků byli nádherní roztoči. Vzápětí přišel novinář, přes hodinu se cestovatele vyptával a když se dověděl o roztočích, stavil se i u mě. Chtěl samozřejmě česká jména a s tím byla potíž. Nejsou totiž ani pro naše druhy. Mezí materiálem byl i zástupce rodu Coleolaelaps. Coleo- znamená, že žije v symbióze s brouky, Laelaps byl pes Dianin a tak jsem vytvořil jméno broukopes čínský. Z celého předlouhého interwivu vyšlo v novinách čtyřstránkové sdělení, že byl přivezen broukopes čínský. Okamžitě volala zoo, zda máme toho živočicha živého.