Dotternhausenská cementárna

Projektu výstavby nové cementárny u Tmaně v Českém krasu je toho právem vytýkáno mnoho: kromě vlivu těžby na kvalitu krajiny v okolí, nehospodárného využívání vyskoprocentního vápence k výrobě cementu, předpokládané orientace cementárny na export atd. je to i skutečnost, že těžbou by se zlikvidovala geologická památka světového významu: spodnodevonský rif s bohatými společenstvy fosilních organizmů, který nemá ve světě plnohodnotný ekvivalent.

Na semináři Evropské paleontologické asociace věnovaném problematice tzv. černých břidlic (6.–8. 7. 1995) jsem měl příležitost seznámit se s tím, jak může být analogická situace řešena v Německu, tedy v zemi, odkud směřuje kapitál určený k exploataci koněpruského rifu.

Seminář se konal v prostorách cementárny v obci Dotternhausen, asi 100 km na jihozápad od Stuttgartu. Zdejší závod „Rohrbach Zement“ zpracovává horniny jurského stáří: hlavní surovinou jsou slínovce a jílovité vápence stupně oxford, těžené v lomu na Plettenbergu. Jako korekční surovina a zdroj energie při výrobě slouží černé hořlavé tzv. posidoniové břidlice stupně toarc. Obsahují jedinečné nálezy fosilní fauny, mj. ichtyosaury, krokodýly, četné druhy ryb, z bezobratlých amonity, lilijice, belemnity aj. Podmínky při sedimentaci (zejména nedostatek kyslíku ve vodě a v sedimentu) umožňují studovat nejen morfologii fosilních zbytků, ale poskytují i řadu informací o způsobu života fosilních organizmů a o jejich vzájemných interakcíc.: Posidoniové břidlice mají značné plošné rozšíření a jsou známy i z řady dalších lokalit, z nichž nejznámější je Holzmaden u Stuttgartu.

Za této situace cementárna od r. 1973 zaměstnává jednoho paleontologa a dva techniky, jejichž jediným úkolem je sběr a preparace fosilií; po každém odstřelu v lomu na hořlavou břidlici jsou tito technici první, kteří mají k nově odkrytému materiálu přistup. Přímo v prostorách cementárny vzniklo paleontologické muzeum, kterým ročně projde 25 tisíc lidí. Jeho součástí je i přednáškový sál, ve kterém se konal seminář EPA. Poblíž brány závodu je obezděná plocha, na kterou je pravidelně navážen čerstvý materiál z lomu pro amatérské sběratele.

Takováto intenzita současného výzkumu (podpořená navíc aktivitou řady významných geologů a paleontologů, kteří zpracovávali zdejší materiál) je rozhodně dobrou kompenzací za ztracenou geologickou informaci, která by snad mohla být lépe zúročena v budoucnosti. A jak už bylo výše naznačeno, není zase tato ztráta tak absolutní, protože posidoniové břidlice mají (na rozdíl od koněpruského rifového útvaru) velké plošné rozšíření a nemohou být zcela odtěženy.

Nechci naznačit, že kdyby konsorcium Heidelberger Zement navrhlo něco podobného, jako je v Dotternhausenu, i pro Tmaň, stal bych se nadšeným propagátorem této stavby. Důležitých faktorů je více než jen ochrana geologického objektu. Analogie mezi cementárnou v Dotternhausenu a v Tmani spočívá pouze v jediném z nich, tj. v postupném odtěžování geologicky výjimečných hornin, a ani tady není úplná; přesto – nebo snad právě proto – věc stojí dnes za publicitu v naší zemi.