Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Vrásky a pulzní CO2–laser

5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 533, 1995/9

Myšlenku použít pulzní CO2–laser k ošetření pokožky prosazoval již r. 1992 profesor dermatologie Kalifornské univerzity v San Diegu Richard Fitzpatrick a prezident Mezinárodní společnosti kosmetických laserových chirurgů Laurence David. Zatímco Fitzpatrick používal laser k odstraňování bradavic a povrchových rakovinných kožních nádorů, David se zaměřil na (finančně lukrativnější?) odstraňování vrásek. Od té doby se těmito experimenty zabývala řada chirurgů a jejich výsledky jsou velmi přesvědčivé.

Konvenční techniky odstraňování vrásek (obrušování pokožky a chemické odstraňování povrchových vrstev) se obtížně řídí a mají řadu vedlejších účinků (jizvy, ztráta pigmentace, přílišné ztenčení pokožky, a dokonce i problémy s ledvinami v případě chemického ošetřování). Laser při obnovování povrchu pokožky odstraní při každém průchodu vrstvu 75 mikrometrů a toto odstraňování nezanechává ani jizvy, ani nedochází ke krvácení.

Vtip tohoto způsobu obnovování povrchu kůže spočívá v tom, že pulzní laser předá energii pokožce tak rychle, že právě jen odpaří povrchovou vrstvu, aniž by stačil předat mnoho tepla hlubším vrstvám. Výhodou je i to, že nějaké teplo se přece jen předá. Jestliže se kolagen typu I zahřeje na 58 °C, vlákna kolagenu se znovu napnou, při zahřátí na 61 °C se však nevratně poškodí. Výsledky jsou evidentní. Ne všichni chirurgové jsou však tak optimističtí, neboť dosud toho mnoho nevědí o dlouhodobých účincích procedury. Je-li možné napnout kolagen a dosáhnout stejného efektu, nebyla by nutná celá procedura, říká jeden ze skeptických chirurgů prof. R. Rox Anderson z Harvardovy univerzity. Obrázek zachycuje obličej pacienta před ošetřením pokožky laserem a po něm. Svět však bývá spíše netrpělivý a tak znalosti neznalosti, hurá do neznáma?

New Sientist No. 1985, p. 25, 8. July 1995

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné