Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Vrásky a pulzní CO2–laser

5. 9. 1995
 |  Vesmír 74, 533, 1995/9

Myšlenku použít pulzní CO2–laser k ošetření pokožky prosazoval již r. 1992 profesor dermatologie Kalifornské univerzity v San Diegu Richard Fitzpatrick a prezident Mezinárodní společnosti kosmetických laserových chirurgů Laurence David. Zatímco Fitzpatrick používal laser k odstraňování bradavic a povrchových rakovinných kožních nádorů, David se zaměřil na (finančně lukrativnější?) odstraňování vrásek. Od té doby se těmito experimenty zabývala řada chirurgů a jejich výsledky jsou velmi přesvědčivé.

Konvenční techniky odstraňování vrásek (obrušování pokožky a chemické odstraňování povrchových vrstev) se obtížně řídí a mají řadu vedlejších účinků (jizvy, ztráta pigmentace, přílišné ztenčení pokožky, a dokonce i problémy s ledvinami v případě chemického ošetřování). Laser při obnovování povrchu pokožky odstraní při každém průchodu vrstvu 75 mikrometrů a toto odstraňování nezanechává ani jizvy, ani nedochází ke krvácení.

Vtip tohoto způsobu obnovování povrchu kůže spočívá v tom, že pulzní laser předá energii pokožce tak rychle, že právě jen odpaří povrchovou vrstvu, aniž by stačil předat mnoho tepla hlubším vrstvám. Výhodou je i to, že nějaké teplo se přece jen předá. Jestliže se kolagen typu I zahřeje na 58 °C, vlákna kolagenu se znovu napnou, při zahřátí na 61 °C se však nevratně poškodí. Výsledky jsou evidentní. Ne všichni chirurgové jsou však tak optimističtí, neboť dosud toho mnoho nevědí o dlouhodobých účincích procedury. Je-li možné napnout kolagen a dosáhnout stejného efektu, nebyla by nutná celá procedura, říká jeden ze skeptických chirurgů prof. R. Rox Anderson z Harvardovy univerzity. Obrázek zachycuje obličej pacienta před ošetřením pokožky laserem a po něm. Svět však bývá spíše netrpělivý a tak znalosti neznalosti, hurá do neznáma?

New Sientist No. 1985, p. 25, 8. July 1995

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Medicína
RUBRIKA: Aktuality

Doporučujeme

Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...
(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné