Kuřecí šišinka je světločivá
| 5. 7. 1995 | Vesmír 74, 415, 1995/7
Šišinka neboli epifýza je mozková žláza, která je pozůstatkem třetího oka některých pravěkých vodních obratlovců. Oko bylo na temeni hlavy a světlo vnímalo shora. Šišinka se účastní řízení denních rytmů nejen u zvířat, ale i u člověka (Illnerová, Vesmír 73, 425, 1994/8).
Světločivost zřejmě není zprostředkována jen nervy z oka, ale také přítomností zrakového pigmentu, opsinu, přímo v šišince kuřat (Science 267, 1502, 1995). Šišinkový (pineální) opsin se liší od opsinu sítnice, je maximálně citlivý na světlo o vlnové délce 500 nm a podílí se zřejmě na nezrakové světločivosti šišinky.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Vratislav Schreiber
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.
Doporučujeme
Konec světa při setkání s černou dírou 
Ondřej Zelenka | 22. 11. 2026
Černé díry jsou v populární literatuře vnímány jako ničitelé světů, kteří nakonec nelítostně „špagetifikují“ a pohltí vše. Odpovídá ale tento...
Ne každá bílá je bílá 
Představme si dva povrchy. Mezi 400 a 700 nanometry odrážejí světlo téměř identicky. Pro lidského pozorovatele jsou proto nerozlišitelné: oba...
Jak mozek reguluje růst nádorů 
Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...









