Kuřecí šišinka je světločivá
| 5. 7. 1995 | Vesmír 74, 415, 1995/7
Šišinka neboli epifýza je mozková žláza, která je pozůstatkem třetího oka některých pravěkých vodních obratlovců. Oko bylo na temeni hlavy a světlo vnímalo shora. Šišinka se účastní řízení denních rytmů nejen u zvířat, ale i u člověka (Illnerová, Vesmír 73, 425, 1994/8).
Světločivost zřejmě není zprostředkována jen nervy z oka, ale také přítomností zrakového pigmentu, opsinu, přímo v šišince kuřat (Science 267, 1502, 1995). Šišinkový (pineální) opsin se liší od opsinu sítnice, je maximálně citlivý na světlo o vlnové délce 500 nm a podílí se zřejmě na nezrakové světločivosti šišinky.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Vratislav Schreiber
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.
Doporučujeme
Milostný život nálevníků 
Ivan Čepička | 5. 5. 2025
Pohlavní proces, sex, je jedním ze zásadních vynálezů eukaryot. Projevy s ním spojené jsme zvyklí vídat na makroskopické úrovni, ať už to jsou...
Chromozomy, geny, hormony a pohlaví
Jaroslav Petr | 5. 5. 2025
Na téma „ona a on“ se píšou básně, romány i dramata. Pestré a napínavé příběhy nabízí i příroda. Cesty, jimiž se může ubírat vývoj pohlaví...
Dřevěné mrakodrapy 
Václav Sebera | 5. 5. 2025
Nejvyšší člověkem postavené stavby jsou takové, které se přibližují, doslova drápou, k mrakům – mrakodrapy. Nepřekvapuje, že jejich nosné systémy...