Kuřecí šišinka je světločivá
| 5. 7. 1995 | Vesmír 74, 415, 1995/7
Šišinka neboli epifýza je mozková žláza, která je pozůstatkem třetího oka některých pravěkých vodních obratlovců. Oko bylo na temeni hlavy a světlo vnímalo shora. Šišinka se účastní řízení denních rytmů nejen u zvířat, ale i u člověka (Illnerová, Vesmír 73, 425, 1994/8).
Světločivost zřejmě není zprostředkována jen nervy z oka, ale také přítomností zrakového pigmentu, opsinu, přímo v šišince kuřat (Science 267, 1502, 1995). Šišinkový (pineální) opsin se liší od opsinu sítnice, je maximálně citlivý na světlo o vlnové délce 500 nm a podílí se zřejmě na nezrakové světločivosti šišinky.
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Vratislav Schreiber
Prof. MUDr. Vratislav Schreiber, DrSc., (*1924) vystudoval Lékařskou fakultu UK v Praze. Podílel se na studiu hormonu TRH a oxidu dusnatého. Pod jeho vedením vyšla monografie o stresu. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR a předsedou České endokrinologické společnosti. Byl prvním, kdo dostal cenu Praemium Bohemiae. V roce 2003 mu prezident republiky udělil medaili Za zásluhy.
Doporučujeme
Lidské ucho v počítači 
Pavel Jungwirth, Ondřej Ticháček | 3. 11. 2025
Podle známého výroku Richarda Feynmana člověk něčemu pořádně porozumí, až když to sám sestrojí. A já (Pavel Jungwirth) jsem si z velmi osobních...
Deset let gravitačních vln
Ondřej Zelenka | 3. 11. 2025
Letos v září jsme oslavili 10 let od první přímé detekce gravitačních vln. Jejich zaznamenáním jsme nejen doplnili další dílek skládačky důkazů...
Horké vlny v měnícím se klimatu
Jan Kyselý, Ondřej Lhotka | 3. 11. 2025
Tent o příspěvek navazuje na článek Horké vlny v měnícím se klimatu: otazníky zůstávají (Vesmír 91, 28, 2012/1) a shrnuje aktuální stav poznatků...
















