Aktuální číslo:

2026/3

Téma měsíce:

Póry

Obálka čísla

"Restaurační ekologie", či ekologie obnovy?

(Vesmír 74, 143, 1995/3)
 |  5. 7. 1995
 |  Vesmír 74, 364, 1995/7

Časopis Vesmír odebírám již od svých klukovských let (dnes 66) a jemu mohu děkovat za to, že jsem si tak oblíbil přírodní vědy a našel v nich nejen své povolání (chemik), ale i své doživotní záliby a následně i impulz k objevům svého životního prostředí od geologického podkladu přes “obydlenou″ krajinu až po mraky a hvězdy na obloze. Tyto “objevy″ mě naučily vidět okolo sebe mnohou krásu i zdánlivě obyčejných věcí, ale na druhou stranu i spoustu lidské blbosti, počínaje narušováním vodního systému v krajině a nesmyslným kácením všude překážejících stromů konče.

S napětím i rozčilením jsem sledoval diskusi o systémech ekologické stability, ale netroufal jsem si jako “ekologický″ laik do ní zasáhnout. Dnes, kdy jsem uvítal článeček o ekologii krajiny z pera pana Karla Pracha (č. 3/95), jsem se konečně odhodlal vám napsat. V článku je zmínka o problematické činnosti různých melioračních podniků, která přetrvává dodnes, a je to všeobecně známo. Méně známo je to, že i bolševici, systematičtí devastátoři krajin, si byli vědomi ničitelské činnosti těchto podniků, a proto je nazvali eufemisticky (to dělali často) “meliorace″, aby to připomínalo latinský původ od slova melior = lepší. Mnoho intelektuálů znalých latiny na to jistě naletělo. Ve skutečnosti však šlo o rafinovaný akronym, navíc ještě v angličtině, který skrýval tento správný název melioračních institucí:

Malfunctional Expensive Landscape Inovation Organizing Ravage And Catastrophic Erosion.

Doufám, že jsem vám maličko posloužil a těším se, jako vždy, na nové číslo Vesmíru, které – stejně jako nové číslo National Geographic – mi dělá ze všedního dne svátek.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Vlastimil Janků

 

Doporučujeme

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

(Mega)hrátky s chromozomy u rostlin

Martin Janda  |  30. 3. 2026
Že jsou rostliny geniálními „chemiky“, je po tisíciletí známá věc a jimi vyráběné „chemikálie“ využíváme prakticky ve všech našich činnostech. O...
Deštné lesy v Antarktidě

Deštné lesy v Antarktidě

Kyselina pozvolna stravuje desítky milionů let staré usazeniny. Až se proleptá na dno plastové nádobky, po kameni, dovezeném z antarktického...
Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...