DNA otisky prstů v kriminalistice

Britská královská společnost pro ochranu ptactva začala nyní spolupracovat s policií a využívat DNA otisků prstů (viz např. Vesmír 68, 700, 1989/12) k zjišťování, zda nejsou v Anglii přísně chráněným dravým ptákům vykrádána hnízda. Mnozí tamní chovatelé totiž z vybraných vajec vypěstují ptáky, které pak nahlásí jako odchovance ze svých vlastních chovných párů.

Letos začátkem roku proběhl v tomto směru proces s dvěma chovateli, z jejichž 30 údajně u nich odchovaných sokolů stěhovavých mělo 20 DNA dědičně zcela neztotožnitelnou s ptáky v jejich chovu. V době sepisování této zprávy bylo započaté soudní líčení odročeno, takže konečné výsledky ještě nebyly známy.

Britští ochranáři chtějí založit databanku s údaji o DNA chovaných ptáků, aby bylo možno vandaly usvědčit nejen chycením při činu, ale i takto nepřímo . V Anglii se určitě lze nadít, že se pachatelům snad dostane spravedlivějšího ohodnocení než u nás v případě chycené, ubité a pomocí vysílačky bezpečně dohledané vydry v jedné vesnici poblíž rakouských hranic (jak o případu pojednala naše televize v lednu). Doufejme jen, že se do těchto případů nezapletou nějací Lewontinové a Hartlové (viz Vesmír 71, 608, 1992/11), tak jako při amerických procesech, kterým se užívání DNA otisků prstů podařilo na základě jejich výpočtů z populační genetiky zpochybnit natolik, že soudci momentálně nevědí, jak si výsledky těchto testů vykládat.

(Nature 373, 275, 1995)