Ze starších ročníků Vesmíru

Argon, nový plyn ve vzduchu

Sotva kdo se nadál, že by vzduch kromě kyslíku a dusíku normálně skládal se z nějaké třetí ještě součástky. Však prof. W. Ramsay společně s lordem Rayleighem objevili, že v součásti vzduchu jest ještě třetí plyn. Teprvé 31. ledna t. r. mohli po dlouhém bádání podati kr. učené společ. londýnské zprávu, že podařilo se jim tento plyn, argon nazvaný, osamotiti. Však i nový tento plyn, mající atomovou váhu 40, dá se těžko vřaditi mezi ostatní prvky i vyslovuje se domněnka, že snad sám jest ještě směsí plynů dvou. Bylo již také prof. C. Olszewskim v Krakově zjištěno, že dá se argon zhustiti v kapalinu, která vře při nižším stupni nežli kyslík, podařilo se též jej zjistiti a také spektroskopický výzkum prof. W. Crookesa potvrdil, že argon jest vskutku tělesem samostatným.

Vesmír 15. 3. 1895

Olej z vajíček hmyzu

R. Dubois podává ... zprávu o zvláštních pokusech, jež vykonal s vajíčky hmyzu. Z vajíček rozmělněných a s trochem étheru a lihu smíšených od Acridium peregrinum obdržel zlatožlutý olej, který v barvě a způsobu podobal se oleji z vajec slepičích. V čerstvém stavu měl hmyzový tento olej vůni trochu jako po senu a silnou příchuť; lehce žlukne a je přismahlý, načež má vůni jako tuk rybí, kyseliny se v stavu tom značně rozmohou. Při teplotě již + 2 ^oC stává se tuhým a jest podoben máslu a již při dost málo vyšší teplotě roztaven, chytá a hoří úplně bez kouře, modravým plamenem jako alkohol. Olej tohoto hmyzu obsahuje značné množství fosforu, ale žádnou síru. Postupujícím však vývojem embryonálním ve vajíčku umenšuje se množství fosforu znenáhla a mizí pak na konec zcela. Dubois míní, že olej tento určen jest ku podporování a zvýšení tepla v zárodku, neboť krátce před vylíhnutím konstatována teploměrem v obalu vajíčka teplota 41 - 42 ^oC.

Vesmír 15. 3. 1895

Elektrokuce

jest odpravování elektřinou. Nejnovější dobou padli Američané, kteří tento způsob popravy zavádějí, u velké rozpaky, je-li člověk elektřinou odpravený skutečně mrtev čili nic. Až dosud soudcové Spojených států měli za to, že je mrtev; aby pak nabyli jistoty, dali odpraveného hned pytvati; přes to d'Arsonval tvrdí, že člověk takový není mrtev, nýbrž že je jako utopenec pouze v mrákotách, z nichž ho lze přivésti k sobě. Přece však přijal jeden americký lékař názor d'Arsonvalův za svůj a prohlásil, že jest jist, že se mu podaří přivésti k životu prvního zločince, jenž bude elektřinou popraven, propůjčí-li mu úřad tělo to k pokusu. Bohužel nebylo mu to dovoleno. Ale náhoda experiment Gibbonsův převzala sama. 16. listopadu min. roku byl elektrotechnik Cutter v Pittsfieldu (Massachussets) zasažen faradickým proudem 4500 voltů. Síla proudu toho byla mnohem větší, nežli bývá užito při popravování zločinců. Inženýři této laboratoře znali na štěstí pokusy D'Arsonvalovy, zavedli bez meškáni umělé dýchání, a po 7 minutách přišel pan Cutter k sobě. Den na to byl již úplně zdráv, takže mohl žurnalistovi, který ho přišel interwiewovati, vyprávěti o pocitech při omráčení. Faktum toto přivedlo ovšem úřady novoyorské v náležitý zmatek. Jak bylo by možno zabíti odsouzence elektřinou na dobro? Okamžité pytvání jest ovšem nejjistějším prostředkem.

Vesmír 15. 3. 1895