Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Další živá fosilie v rostlinné říši

 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 175, 1995/3

Ke konci roku 1994 nalezli místní ochranáři v nepřístupné horské rokli Národního parku Wollemi v Austrálii (asi 200 km severozápadně od Sydney) porost 39 dospělých a mladých stromů, se kterými se v přírodě dosud nesetkali. Ani přizvaní dendrologové je nemohli ztotožnit s některou dosud popsanou dřevinou. Stromy patří nepochybně mezi jehličnany, do čeledi blahočetovitých (Araucariaceae). Současní zástupci blahočetovitých se dělí pouze na blahočety čili araukárie (rod Araucaria), čítající 19 druhů, a damaroně (rod Agathis), rozlišené do 13 druhů. Blahočetovité tvoří v botanickém systému izolovanou skupinu značného stáří a jsou nyní rozšířeny převážně na jižní polokouli (jen několik damaroňů přesahuje svým areálem na sever do Indočíny a na Filipíny). V minulosti se příbuzenstvo blahočetovitých vyskytovalo i v Severní Americe a Evropě, jak dosvědčují nalezené zkameněliny z konce prvohor, hlavně však z druhohor a nejstarších třetihor. Nově nalezené australské jehličnany mají znaky bližší damaroňům, ale nelze je přímo zařadit do žádného z výše jmenovaných dvou rodů. Po podrobném morfologickém i molekulárně-biologickém studiu v Royal Botanic Gardens v Sydney bude popsán v časopise Telopea jako nový monotypický rod, o jehož vhodném jménu nálezci teprve uvažují. Skrovné zprávy z nedávno obdrženého e-mailu prozrazují, že objevená dřevina tvoří šišky a má peřenosečné listy, podobné kapradinám. Předběžný výzkum ukázal, že jde o rostliny s vlastnostmi velmi podobnými některým známým zkamenělinám z období křídy a časného terciéru (ze skupiny známé pod jménem Araucarioides). Dá se tedy i v tomto případě mluvit o živé fosilii. Nález je pro botaniku událostí srovnatelnou s objevem jehličnanu Metasequoia glyptostroboides v Číně r.1941. Doufejme, že ohlášené pokusy s tkáňovými kulturami budou úspěšné a že si také tuto raritu brzy prohlédneme v Botanické zahradě Karlovy univerzity, nejspíše jen ve skleníku, protože původní naleziště leží v biomu subtropického deštného lesa.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Jeník

Prof. Ing. Jan Jeník (*1929) studoval na ČVUT a UK v Praze. Učí na Přírodovědecké fakultě UK a Lesnické fakultě ČZU, pracuje na částečný úvazek v AV ČR. Působil také v ČSAV a na zahraničních univerzitách. Zabývá se horskými, lesními a tropickými ekosystémy. Teorií anemo-orografických systémů vysvětlil centra biodiverzity v pohořích.

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....