Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Východoafrická Eva zpochybněna

 |  5. 2. 1995
 |  Vesmír 74, 116, 1995/2

V současnosti se rozšířila představa, že pramátí moderního člověka byla jen jedna nebo několik málo žen, které žily ve východní Africe před 200 000 lety. K těmto závěrům se dospělo na základě analýzy polymorfizmu mitochondriální DNA (zejména C. B. Stringer). V článku uveřejněném v Proc. Natl. Acad. Sci. USA 91, 6787, 1994, polemizuje s tímto názorem známý evolucionista z Kalifornské univerzity v Irvine F. J. Ayala spolu se svými spoluautory, mezi kterými je i náš krajan Jan Klein, v současnosti ředitel oddělení pro imunogenetiku Institutu Maxe Plancka v Tübingenu. Vycházejí z analýzy polymorfizmu jednoho genového lokusu, zvaného DRB1, jenž je součástí hlavního histokompatibilního komplexu (MHC), který má zásadní význam pro obranu obratlovců vůči parazitům a jiným patogenům. Lokus DRB1 má 58 známých alel a existuje již nejméně 30 milionů let u všech primátů včetně lidooopů a člověka. Podle koalescentní, sbližovací teorie populační genetiky takový polymorfizmus znamená, že populace předků až k současnému člověku si musely udržet po celou dobu 30 milionů let průměrnou velikost asi 100 000 individuí. Analýza autorů, kterou se snažili zjistit nejmenší možný počet individuí, nejužší hrdlo evoluční láhve , pro uvedený lokus, vedla k závěrům, že v žádném období nemohla populace předchůdců člověka klesnout pod několik tisíc individuí. To je v rozporu s hypotézou jedné nebo několika málo Ev . Údaje autorů souhlasí s názory, že celosvětové populace byly asi před 200 000 lety nahrazeny populacemi migrujícími z Afriky. MHC i jiné molekulární polymorfizmy svědčí pro multiregionální teorii evoluce člověka v pleistocénu od doby migrací Homo erectus po současnost, provázenou regionálními selekčními tlaky i příležitostnou migrací mezi populacemi.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Antropologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Sládeček

Prof. Ing. RNDr. František Sládeček, DrSc., (1916–1997) vystudoval Fakultu lesního inženýrství ČVUT a Přírodovědeckou fakultu UK. Před odchodem do důchodu přednášel vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se zejména experimentální embryologií.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné