Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

BOŘIVOJ ZÁRUBA, ilustrace ZDENĚK BURIAN: Cesta do pravěku

Granit, Praha 1995; vydáno k nedožitým 90. narozeninám Zdeňka Buriana, 160 str., cena 299 Kč
 |  6. 12. 1995
 |  Vesmír 74, 696, 1995/12

Letos v první polovině září se ve Washingtonu konala přehlídka nejvýznamnějších děl české kinematografie 60. a 70. let. V krátkém televizním šotu z této události zahlédl pozorný divák na stěně promítacího sálu mezi jinými i plakát k Zemanovu filmu Cesta do pravěku. Nejen díky dobrodružnému příběhu party kluků, ale zejména zásluhou výjimečných rekonstrukcí pravěké krajiny a zvířat, jež jsou dílem akademického malíře Zdeňka Buriana, má tento snímek na podobných festivalech stále své místo.

Nedávno se v knihkupectvích objevila Zárubova Cesta do pravěku, putování jednotlivými obdobími vývoje života na Zemi na základě Burianových paleontologických rekonstrukcí. Na otázku Proč stále Burian? můžeme odpovědět autorovými slovy: „V Burianově díle se kloubí umělecká přesvědčivost s vědeckou precizností, která již od samotných začátků jeho tvorby byla tomuto umělci vlastní. Jeho rekonstrukce pravěkých zvířat i lidi nejsou mrtvými exponáty, ale živými tvory, zasazenými vždy do prostředí, ve kterém kdysi žili.“ B. Záruba s mistrem Burianem osobně spolupracoval. Jejich společná knížka Svět vymřelých zvířat se dočkala řady vydání v nejrůznějších jazykových verzích.

Kniha je určena širokému okruhu zájemců o přírodní vědy, paleontologii i výtvarné umění. Rozdělena je do pěti kapitol, které čtenáře přivádějí do jednotlivých období vývoje Země. Každá kapitola je uvedena jedním z větších Burianových pláten a zároveň rozsáhlejším textem, který čtenáře seznamuje se základními geologickými a paleontologickými charakteristikami a nejdůležitějšími vývojovými událostmi období. Kapitoly jsou dále děleny do podkapitol, z nichž každá přibližuje určitou skupinu organizmů, biotop nebo vývojový moment. Za úvodním textem jsou zařazeny jednotlivé Burianovy rekonstrukce s odbornými komentáři.

První kapitola se jmenuje „Na prahu života“. Zavádí čtenáře do období před 4,5 až 4 miliardami let, kdy se začínala formovat tvářnost povrchu naší planety, vznikala prvotní atmosféra i první oceány. Začaly se objevovat první organické sloučeniny, jež se později staly základem živé hmoty. Dále nás autor provází podmořským světem starších prvohor, obydleným množstvím trilobitů, ostnokožců, ramenonožců, korálnatců i měkkýšů. V téže době se také začínala formovat skupina živočichů vývojově mnohem pokročilejších – obratlovci.

Druhá kapitola „Čas velkých experimentů“ provází čtenáře obdobím, kdy suchá země přestala být pustou pevninou a začala se zelenat bohatším společenstvem rostlin a hemžit suchozemskými živočichy. Jak velký rozdíl byl mezi krajinou devonskou s primitivními nízkými „lodyhami“ a karbonským neproniknutelným pralesem oživeným bzučícím hmyzem, nejrůznějšími typy obojživelníků a prvními plazy!

Kapitola třetí „Středověk Země“ časově zahrnuje období druhohor, kterému se též říká „věk plazů“. Během té doby ovládli totiž plazi nejen pevninu, ale pronikli i do vody, a dokonce i do vzduchu. Burianovy rekonstrukce dinosaurů dobře ilustrují pestrost jejich tvarů, forem i způsobů života. Kapitola není pouze „dinosauří“, ale setkáváme se zde například i se známým archeopteryxem a prvními skutečnými ptáky.

Ve třetihorách, zhruba před 65 miliony let, se po dosud ne zcela jednoznačně vysvětleném období vymírání mnoha živočišných a rostlinných druhů začal formovat svět, který se již velmi blížil nynější podobě. Bouřlivému vývoji savců a ptáků v tomto období je věnována kapitola čtvrtá s výstižným názvem „Savci vítězí“. Primitivní formy savců se objevily již během druhohor. Byli to především drobní hmyzožravci, ne nepodobní dnešním myším. Již v paleocénu vzniklo na 150 dalších druhů savců, nechyběli ani býložravci a šelmy. Zvláštní pozornost autor věnuje velkým, mnohdy bizarním typům třetihorních savců, z nichž někteří patřili mezi vzdálené předky dnešních chobotnatců, jiní snad k předkům dnešních koní. Stejně jako podivní savci patřili ke zvláštnostem třetihorního světa i velcí nelétaví ptáci, jejichž příbuzní žili ještě donedávna na Novém Zélandu a na Madagaskaru.

V poslední kapitole „Známe své předky?“ B. Záruba sleduje vývoj lidského rodu i jeho předchůdců v celém kontextu vývoje rostlinstva a živočišstva. Zvláštní pozornost věnuje těm živočišným druhům, se kterými se naši předkové střetávali a které lovili, tj. obrovitým mamutům, srstnatým nosorožcům a jeskynním medvědům.

Kniha je doplněna stratigrafickou tabulkou, rejstříkem latinských názvů a soupisem paleontologických publikací, na nichž Z. Burian spolupracoval s našimi předními paleontology a antropology.

Textem knihy prolíná snaha zvýraznit kontinuitu vývoje života na Zemi. Podařilo se spojit jedinečné Burianovy rekonstrukce v celek, který se odvíjí jako příběh podobný stejnojmennému filmu. Komentáře k jednotlivým obrazům jsou nenásilnou formou spojeny s úvodními texty. Výjev na obraze vysvětlují a zasazují do širšího kontextu, jsou zde uvedeny zajímavosti z práce paleontologů i výsledky nejnovějších vědeckých výzkumů. Čtenář není zahlcen množstvím odborných termínů ani latinských názvů. Kniha tak získává na přitažlivosti pro široký okruh čtenářů, přičemž si zachovává vysokou odbornou úroveň. Ve srovnání s řadou současných rekonstrukcí pravěkých zvířat nezbývá než znovu obdivovat mistrovské umění Burianova štětce a jeho uměleckou fantazii dokonale spojenou se snahou o odbornou přesnost.

Obrázky

Jedenatřicátý prosinec roku 1979 jsem promarnil pročítáním hromady newyorských novin s přílohami na poslední víkend desetiletí. Všude byly na patřičně exponovaných místech, jako pokaždé když se blíží

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Markéta Straková

 

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné