Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Radiové záření při pádech úlomků komety na Jupiteru

 |  8. 11. 1995
 |  Vesmír 74, 655, 1995/11

Je známo již od r. 1955, že Jupiterova atmosféra a magnetosféra je zdrojem radiových záblesků v oboru dekametrových vln (Vesmír 43, 265, 1964/9). V době od 14. 7. do 8. 9. 1994, kdy byly sledovány optické účinky pádů úlomků komety Shoemaker-Levy 9, zaznamenaly radiometry na japonské observatoři Zao, patřící Univerzitě Tahoku, zvýšený výskyt intenzivních záblesků v oboru 24–20 MHz. Bylo to ve dvou délkách Jupiterova souřadnicového systému III a převážně se zdroj záblesků šířil od jednoho pólu k druhému. Celková intenzita emise překračovala maximální hodnoty mimo srážky o řád. Vysvětluje se to tím, že prachová a plazmová oblaka od srážek úlomků komety přecházela přes magnetické pole planety a tak docházelo k této mimořádné impaktové emisi.

O autorovi

Ladislav Křivský

RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné