Radiové záření při pádech úlomků komety na Jupiteru

Je známo již od r. 1955, že Jupiterova atmosféra a magnetosféra je zdrojem radiových záblesků v oboru dekametrových vln (Vesmír 43, 265, 1964/9). V době od 14. 7. do 8. 9. 1994, kdy byly sledovány optické účinky pádů úlomků komety Shoemaker-Levy 9, zaznamenaly radiometry na japonské observatoři Zao, patřící Univerzitě Tahoku, zvýšený výskyt intenzivních záblesků v oboru 24–20 MHz. Bylo to ve dvou délkách Jupiterova souřadnicového systému III a převážně se zdroj záblesků šířil od jednoho pólu k druhému. Celková intenzita emise překračovala maximální hodnoty mimo srážky o řád. Vysvětluje se to tím, že prachová a plazmová oblaka od srážek úlomků komety přecházela přes magnetické pole planety a tak docházelo k této mimořádné impaktové emisi.