Radiové záření při pádech úlomků komety na Jupiteru
| 8. 11. 1995 | Vesmír 74, 655, 1995/11
Je známo již od r. 1955, že Jupiterova atmosféra a magnetosféra je zdrojem radiových záblesků v oboru dekametrových vln (Vesmír 43, 265, 1964/9). V době od 14. 7. do 8. 9. 1994, kdy byly sledovány optické účinky pádů úlomků komety Shoemaker-Levy 9, zaznamenaly radiometry na japonské observatoři Zao, patřící Univerzitě Tahoku, zvýšený výskyt intenzivních záblesků v oboru 24–20 MHz. Bylo to ve dvou délkách Jupiterova souřadnicového systému III a převážně se zdroj záblesků šířil od jednoho pólu k druhému. Celková intenzita emise překračovala maximální hodnoty mimo srážky o řád. Vysvětluje se to tím, že prachová a plazmová oblaka od srážek úlomků komety přecházela přes magnetické pole planety a tak docházelo k této mimořádné impaktové emisi.
O autorovi
Ladislav Křivský
RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.
Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.