Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024Grada2024

Aktuální číslo:

2024/7

Téma měsíce:

Čich

Obálka čísla

Apopain – proteáza zahajující apoptózu v savčích buňkách

 |  5. 10. 1995
 |  Vesmír 74, 595, 1995/10

V posledních třech letech byla charakterizována řada proteinů (viz např. Vesmír 73, 550, 1994/10), které zasahují do složité regulace programované buněčné smrti (apoptózy). Teprve v červenci 1995 však byl identifikován enzym pojmenovaný jako apopain, jehož specifickou činností je zahájení procesu apoptózy v savčích buňkách. Apopain v buňce vzniká z proenzymu CPP32 a ihned po své aktivaci tento enzym proteolyticky štěpí poly-(ADP-ribóza) polymerázu (PARP).

PARP je pro život buňky velice potřebným enzymem. Účastní se reparace jaderné DNA a stará se tak o integritu genomu. Kromě toho poly-ADP-ribosylace zprostředkovaná PARP polymerázou snižuje v normální buňce aktivitu Ca2+/Mg2+ závislé endonukleázy. Rozštěpením a tím i inaktivací PARP prostřednictvím apopainu na samém začátku apoptózy vzroste nadměrně aktivita endogenní nukleázy, která fragmentuje jadernou DNA. Navíc rozštěpená PARP není schopna zahájit opravu poškozené DNA. Takto je během poměrně krátké doby (30 – 180 minut) celý genetický program buňky rozštěpen na úseky o velikosti asi 180 bp.

Ačkoli tvorba apopainu v buňce je regulována dalšími proteiny, teprve jeho aktivace vede k zahájení fragmentace jaderné DNA a tím k smrti buňky. Apopain tedy představuje savčí analog produktu genu ced-3, jenž působí apoptózu v buňkách hlístice Caenorhabditis elegans (tř. Nematoda). Identifikací tohoto klíčového proteinu při regulaci programované buněčné smrti v lidských buňkách vzniká možnost terapeutické kontroly apoptózy, např. u nádorových, neurodegenerativních a autoimunitních onemocnění, neboť v etiopatogenezi těchto chorob se často uplatňuje porucha regulace apoptózy. (Nature 376, 37, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Mokrý

Doc. MUDr. Jaroslav Mokrý, Ph.D., (1964) přednosta Ústavu histologie a embryologie, Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Hradci Králové se zabývá studiem kmenových buněk a neurobiologií.

Doporučujeme

Algoritmy pro zdraví

Algoritmy pro zdraví

Ondřej Vrtiška  |  8. 7. 2024
Umělá inteligence proniká do medicíny a v následujících letech ji nejspíš významně promění. Regina Barzilay z MIT má pro vývoj nástrojů...
Mají savci feromony?

Mají savci feromony?

Pavel Stopka  |  8. 7. 2024
Chemická komunikace je způsob předávání a rozpoznávání látek, jímž živočichové získávají informace o jiných jedincích, o jejich pohlaví a věku, o...
Jak funguje moderní speleologie

Jak funguje moderní speleologie uzamčeno

Michal Filippi, Jan Sirotek  |  8. 7. 2024
Přesně před 150 lety byla na prodej Mamutí jeskyně. Systém, který do té doby sloužil jako místo pro těžbu ledku z guana, byl k mání za pouhých...