Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Apopain – proteáza zahajující apoptózu v savčích buňkách

 |  5. 10. 1995
 |  Vesmír 74, 595, 1995/10

V posledních třech letech byla charakterizována řada proteinů (viz např. Vesmír 73, 550, 1994/10), které zasahují do složité regulace programované buněčné smrti (apoptózy). Teprve v červenci 1995 však byl identifikován enzym pojmenovaný jako apopain, jehož specifickou činností je zahájení procesu apoptózy v savčích buňkách. Apopain v buňce vzniká z proenzymu CPP32 a ihned po své aktivaci tento enzym proteolyticky štěpí poly-(ADP-ribóza) polymerázu (PARP).

PARP je pro život buňky velice potřebným enzymem. Účastní se reparace jaderné DNA a stará se tak o integritu genomu. Kromě toho poly-ADP-ribosylace zprostředkovaná PARP polymerázou snižuje v normální buňce aktivitu Ca2+/Mg2+ závislé endonukleázy. Rozštěpením a tím i inaktivací PARP prostřednictvím apopainu na samém začátku apoptózy vzroste nadměrně aktivita endogenní nukleázy, která fragmentuje jadernou DNA. Navíc rozštěpená PARP není schopna zahájit opravu poškozené DNA. Takto je během poměrně krátké doby (30 – 180 minut) celý genetický program buňky rozštěpen na úseky o velikosti asi 180 bp.

Ačkoli tvorba apopainu v buňce je regulována dalšími proteiny, teprve jeho aktivace vede k zahájení fragmentace jaderné DNA a tím k smrti buňky. Apopain tedy představuje savčí analog produktu genu ced-3, jenž působí apoptózu v buňkách hlístice Caenorhabditis elegans (tř. Nematoda). Identifikací tohoto klíčového proteinu při regulaci programované buněčné smrti v lidských buňkách vzniká možnost terapeutické kontroly apoptózy, např. u nádorových, neurodegenerativních a autoimunitních onemocnění, neboť v etiopatogenezi těchto chorob se často uplatňuje porucha regulace apoptózy. (Nature 376, 37, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Mokrý

Doc. MUDr. Jaroslav Mokrý, Ph.D., (1964) přednosta Ústavu histologie a embryologie, Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Hradci Králové se zabývá studiem kmenových buněk a neurobiologií.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné