Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

Apopain – proteáza zahajující apoptózu v savčích buňkách

 |  5. 10. 1995
 |  Vesmír 74, 595, 1995/10

V posledních třech letech byla charakterizována řada proteinů (viz např. Vesmír 73, 550, 1994/10), které zasahují do složité regulace programované buněčné smrti (apoptózy). Teprve v červenci 1995 však byl identifikován enzym pojmenovaný jako apopain, jehož specifickou činností je zahájení procesu apoptózy v savčích buňkách. Apopain v buňce vzniká z proenzymu CPP32 a ihned po své aktivaci tento enzym proteolyticky štěpí poly-(ADP-ribóza) polymerázu (PARP).

PARP je pro život buňky velice potřebným enzymem. Účastní se reparace jaderné DNA a stará se tak o integritu genomu. Kromě toho poly-ADP-ribosylace zprostředkovaná PARP polymerázou snižuje v normální buňce aktivitu Ca2+/Mg2+ závislé endonukleázy. Rozštěpením a tím i inaktivací PARP prostřednictvím apopainu na samém začátku apoptózy vzroste nadměrně aktivita endogenní nukleázy, která fragmentuje jadernou DNA. Navíc rozštěpená PARP není schopna zahájit opravu poškozené DNA. Takto je během poměrně krátké doby (30 – 180 minut) celý genetický program buňky rozštěpen na úseky o velikosti asi 180 bp.

Ačkoli tvorba apopainu v buňce je regulována dalšími proteiny, teprve jeho aktivace vede k zahájení fragmentace jaderné DNA a tím k smrti buňky. Apopain tedy představuje savčí analog produktu genu ced-3, jenž působí apoptózu v buňkách hlístice Caenorhabditis elegans (tř. Nematoda). Identifikací tohoto klíčového proteinu při regulaci programované buněčné smrti v lidských buňkách vzniká možnost terapeutické kontroly apoptózy, např. u nádorových, neurodegenerativních a autoimunitních onemocnění, neboť v etiopatogenezi těchto chorob se často uplatňuje porucha regulace apoptózy. (Nature 376, 37, 1995)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jaroslav Mokrý

Doc. MUDr. Jaroslav Mokrý, Ph.D., (1964) přednosta Ústavu histologie a embryologie, Univerzity Karlovy v Praze, Lékařské fakulty v Hradci Králové se zabývá studiem kmenových buněk a neurobiologií.

Doporučujeme

Dějiny psané čtyřmi písmeny

Dějiny psané čtyřmi písmeny uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  27. 4. 2026
DNA ukrytá v kostech a zubech lidí, kteří zemřeli před mnoha stovkami let, vypráví příběhy, o nichž se v kronikách nedočtete. Z jazyka zapsaného...
Kde najdeme azbest

Kde najdeme azbest

Martin Vavro, Leona Vavro  |  27. 4. 2026
Azbest provází lidstvo již tisíce let. Během posledního půl století však značně utrpěla jeho pověst. Kdysi zázračný materiál je dnes oprávněně...
Napětí skryté v ledu

Napětí skryté v ledu uzamčeno

Radim Štůsek  |  27. 4. 2026
V létě si jistě mnozí z nás užijeme pár kostek ledu ve sklenici dobrého pití. Málokdo si při vkládání nádobky s vodou do mrazáku pomyslí, že za...