Prvkové složení kosmického prachu a Hubblův kosmický teleskop
| 5. 9. 1994 | Vesmír 73, 533, 1994/9
Goddardův spektrometr s vysokým rozlišením umístěný na Hubblově kosmickém teleskopu posloužil ke stanovení výskytu galia, germania, arzenu, kryptonu, cínu, thalia a olova. Tyto prvky vznikají v nitru hvězd záchytem neutronů. Astronomii zajímá, jak tyto prvky interagují s mezihvězdným prachem a kromě jiného také porovnání dnešního výskytu těžkých prvků v kosmickém prachu s výskytem těchto prvků v době vzniku sluneční soustavy. Data naznačují, že k vysvětlení dnešního skutečného výskytu těžkých prvků v galaktickém kosmickém prachu nestačí pouze jednoduchý kondenzační model (proces je silně ovlivněn chemií). Z dat rovněž vyplývá, že za dobu existence sluneční soustavy se výskyt těžkých prvků měnil.
Science 265, 209-213, 191, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Exploze, které tvoří
Supernovy vytvářejí v mezihvězdném prostředí bubliny. V hustých stěnách bublin vznikají hvězdy. A to, co začalo výbuchem, končí hvězdou.
Mrtví termiti odpovídají na evoluční otázky
Aleš Buček, Jakub Prokop | 6. 1. 2025
Termiti představují odhadem čtvrtinu globální biomasy suchozemských členovců. Naší snahou je pochopit, jak dosáhli ekologického úspěchu, jak se...
Objev země Františka Josefa
Zdeněk Lyčka | 6. 1. 2025
Soukromá rakousko-uherská polární výprava v letech 1872–1874 nedosáhla zamýšleného cíle, jímž bylo proplout Severní mořskou cestou a případně...