Prvkové složení kosmického prachu a Hubblův kosmický teleskop
| 5. 9. 1994 | Vesmír 73, 533, 1994/9
Goddardův spektrometr s vysokým rozlišením umístěný na Hubblově kosmickém teleskopu posloužil ke stanovení výskytu galia, germania, arzenu, kryptonu, cínu, thalia a olova. Tyto prvky vznikají v nitru hvězd záchytem neutronů. Astronomii zajímá, jak tyto prvky interagují s mezihvězdným prachem a kromě jiného také porovnání dnešního výskytu těžkých prvků v kosmickém prachu s výskytem těchto prvků v době vzniku sluneční soustavy. Data naznačují, že k vysvětlení dnešního skutečného výskytu těžkých prvků v galaktickém kosmickém prachu nestačí pouze jednoduchý kondenzační model (proces je silně ovlivněn chemií). Z dat rovněž vyplývá, že za dobu existence sluneční soustavy se výskyt těžkých prvků měnil.
Science 265, 209-213, 191, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Věstonická superstar 
Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění? 
Petr Tureček | 7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...
Paradoxní příběh paradoxu obezity 
Petr Sucharda | 7. 7. 2025
Obezita představuje jednu z nejzávažnějších civilizačních chorob, jejíž důsledky zasahují do téměř všech oblastí lidského zdraví. Její definice...