Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

Návrat sondy Clementine k Měsíci

 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 533, 1994/9

Ve čtvrtek 26. května během jarního zasedání American Geophysical Union v Baltimore byl velký den již odepsané sondy Clementine (viz Vesmír 73, 410, 1994/7 a Vesmír 73, 414, 1994/7). Kvůli dosud nevysvětlené špatné funkci počítače sonda začala rotovat a posléze se řídící centrum rozhodlo nevyslat ji k asteroidu Geographos.

Z 60. let máme sice snímky Měsíce pořízené kvůli výběru místa pro přistání mise Apollo, avšak to nebyly snímky fotometrické a nebyly použitelné pro kvantitativní výzkum. Sonda Clementine to nyní více než napravila: pořídila snímky 99,9 % povrchu Měsíce několika kamerami na vlnových délkách od infračervené po ultrafialovou. Zpracovat tyto výsledky zabere ještě nějaký čas, avšak na jarním zasedání AGU byly předloženy výsledky laserového měření výšek. O kotlině South Pole-Aitken se již vědělo od poloviny 70. let. Z měření sondy vyplývá, že je to 12 km hluboký kráter – největší a nejhlubší kráter ve sluneční soustavě.

Clementine je dítětem hvězdných válek. Byly od samého počátku pochyby, zda tato sonda určená k dlouhodobým testům vojenských přístrojů může vůbec poskytnout nějaká vědecky užitečná data. Po zmíněném zasedání v Baltimore o tom nikdo nepochybuje. Nicméně přesto její selhání necelé 4 měsíce po startu si vynucuje rozbor, co vedlo k úspěchu při průzkumu Měsíce a co naopak k jejímu následnému selhání.

Nature 370, 100-101, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné