Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Návrat sondy Clementine k Měsíci

 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 533, 1994/9

Ve čtvrtek 26. května během jarního zasedání American Geophysical Union v Baltimore byl velký den již odepsané sondy Clementine (viz Vesmír 73, 410, 1994/7 a Vesmír 73, 414, 1994/7). Kvůli dosud nevysvětlené špatné funkci počítače sonda začala rotovat a posléze se řídící centrum rozhodlo nevyslat ji k asteroidu Geographos.

Z 60. let máme sice snímky Měsíce pořízené kvůli výběru místa pro přistání mise Apollo, avšak to nebyly snímky fotometrické a nebyly použitelné pro kvantitativní výzkum. Sonda Clementine to nyní více než napravila: pořídila snímky 99,9 % povrchu Měsíce několika kamerami na vlnových délkách od infračervené po ultrafialovou. Zpracovat tyto výsledky zabere ještě nějaký čas, avšak na jarním zasedání AGU byly předloženy výsledky laserového měření výšek. O kotlině South Pole-Aitken se již vědělo od poloviny 70. let. Z měření sondy vyplývá, že je to 12 km hluboký kráter – největší a nejhlubší kráter ve sluneční soustavě.

Clementine je dítětem hvězdných válek. Byly od samého počátku pochyby, zda tato sonda určená k dlouhodobým testům vojenských přístrojů může vůbec poskytnout nějaká vědecky užitečná data. Po zmíněném zasedání v Baltimore o tom nikdo nepochybuje. Nicméně přesto její selhání necelé 4 měsíce po startu si vynucuje rozbor, co vedlo k úspěchu při průzkumu Měsíce a co naopak k jejímu následnému selhání.

Nature 370, 100-101, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné