Aktuální číslo:

Mezigalaktická hmota

| 5. 9. 1994

| Vesmír 73, 533, 1994/9

Od počátku století se ví, že mezihvězdný prostor je vyplněn směsí plynů a prachu. Jak je to však z mezigalaktickým prostorem? Opravený Hubblův kosmický teleskop odhalil silnou absorpci dalekého ultrafialového záření kvazaru Q3202–003 s velkým rudým posuvem (měření před opravou nebylo průkazné). Absorpce odpovídá čarám jednou ionizovaného helia. Je to prvý průkaz difuzního mezigalaktického prostředí. A význam tohoto měření: Podporuje model nukleosyntézy velkého třesku, který předpovídá že lehká jádra byla vytvořena ve velmi raném vesmíru a měla by být pozorována při největších rudých posunech. Co je však zdrojem ionizace mezigalaktického prostředí?

Nature 370, 15, 35–39, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora