Mezigalaktická hmota
| 5. 9. 1994 | Vesmír 73, 533, 1994/9
Od počátku století se ví, že mezihvězdný prostor je vyplněn směsí plynů a prachu. Jak je to však z mezigalaktickým prostorem? Opravený Hubblův kosmický teleskop odhalil silnou absorpci dalekého ultrafialového záření kvazaru Q3202–003 s velkým rudým posuvem (měření před opravou nebylo průkazné). Absorpce odpovídá čarám jednou ionizovaného helia. Je to prvý průkaz difuzního mezigalaktického prostředí. A význam tohoto měření: Podporuje model nukleosyntézy velkého třesku, který předpovídá že lehká jádra byla vytvořena ve velmi raném vesmíru a měla by být pozorována při největších rudých posunech. Co je však zdrojem ionizace mezigalaktického prostředí?
Nature 370, 15, 35–39, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Léčba psychedeliky
Zuzana Postránecká | 6. 1. 2020
Přírodní psychedelika provázejí lidskou společnost po tisíciletí, ale západní společnost se jimi začala podrobněji zabývat teprve ve 20. století....
Chobotnice z Londýna
Petr Jan Juračka | 6. 1. 2020
O poslední spolupráci s profesorem Vladimírem Kořínkem, novém druhu perloočky, dobrodružné cestě do londýnského muzea a chobotničce...
Smysl a etika archeologie ve 21. století
Martin Gojda | 6. 1. 2020
Jedinečnost a neopakovatelnost toho, co se událo v historii, co potkávalo generace našich předchůdců, jak jednotlivci a lidská společenství...
Sledujte nás na sociálních sítích