Mezigalaktická hmota
| 5. 9. 1994 | Vesmír 73, 533, 1994/9
Od počátku století se ví, že mezihvězdný prostor je vyplněn směsí plynů a prachu. Jak je to však z mezigalaktickým prostorem? Opravený Hubblův kosmický teleskop odhalil silnou absorpci dalekého ultrafialového záření kvazaru Q3202–003 s velkým rudým posuvem (měření před opravou nebylo průkazné). Absorpce odpovídá čarám jednou ionizovaného helia. Je to prvý průkaz difuzního mezigalaktického prostředí. A význam tohoto měření: Podporuje model nukleosyntézy velkého třesku, který předpovídá že lehká jádra byla vytvořena ve velmi raném vesmíru a měla by být pozorována při největších rudých posunech. Co je však zdrojem ionizace mezigalaktického prostředí?
Nature 370, 15, 35–39, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Dostali jsme obrovskou šanci
Eva Bobůrková | 7. 1. 2019
Cenu Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97, jíž jsou oceňováni myslitelé „přesahující svým dílem do kulturního, společenského i každodenního...
Dejte to k ledu. Ale ke kterému? 
Dominik Heger | 7. 1. 2019
„A přece mě můj dobrý kůň ve vlasti přenesl přes široké jezero jako to za námi, a přitom si nesmočil ani chlup nad kopytem,“ řekl křesťanský rytíř...
Nedopsaný příběh červeného sněhu
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 7. 1. 2019
Červené zabarvení sněhu v horských a polárních oblastech způsobené masivním namnožením mikroskopických řas přitahuje pozornost od dávných dob....
Sledujte nás na sociálních sítích