Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Fuzzy logika

Vesmír 73, 313, 1994/6
 |  5. 9. 1994
 |  Vesmír 73, 484, 1994/9

K článku doc. Vysokého mám dvě poznámky. Připadá mi, že jeho argument, proč by paradoxy měly mít pravdivostní hodnotu 1/2, není podán srozumitelně. Správný argument bych si představoval takto: V aristotelovské logice platí, že je-li pravdivostní hodnota tvrzení x, pak pravdivostní hodnota jeho popření je 1-x. Předpokládejme, že to platí i mimo aristotelovskou logiku. Pak se budou obě hodnoty rovnat pro x=1/2.

Tvrzení, že fuzzy množiny umožňují přesný popis neurčitého světa, se mi zdá přehnané. Myslím, že přesnosti se dosahuje za cenu násilí na neurčitosti. Všechny její autorem uvedené příklady jsou toho druhu, že nejistota se týká stupně neurčitosti. Můžeme se snad shodnout na tom, že Charlie není dokonalý opičák ani dokonalý člověk, nenajdeme však dostatečný důvod, proč by jeho funkce příslušnosti měla být právě 0,1. Z výkladu v článku ostatně vyplývá, že by měla existovat přesně vymezená (s funkcí příslušnosti 1) množina dokonalých lidí, jako je např. Ch. Darwin. Ve skutečnosti je vymezení této množiny stejně obtížné, jako bylo předtím vymezení množiny „obyčejných“ lidí.

Troufal bych si proto říci pouze, že fuzzy množiny pomáhají vytvořit umělý exaktní svět, který může mít v některých ohledech k přirozenému neexaktnímu světu blíže než jiné exaktní světy. Konec konců však vždycky bude možno říci s Whiteheadem, že „exaktnost je podvod“.

V jiné podobě je iluze exaktnosti obsažena v dopise pana Zelinky o léčitelích. Většina léčitelů by mu asi namítla, že podstatnou složkou jejich postupů je navázání specifického vztahu mezi léčitelem a léčeným, což nelze plně vyjádřit ve formě návodu repropdukovatelného každým odborníkem. Takový postup pak ovšem nemůže být obvyklými prostředky otestován a nemůže se stát součástí standardní medicíny.

Můžeme si být jisti, že nárok léčitelů je neoprávněný? Mnohý člověk dokáže učinit jiné lidi šťastnými nebo si získat jejich lásku, aniž je schopen sdělit na to recept, a pokud jej i sdělí, tento recept každému nefunguje. Zástupce exaktnosti snad namítne, že štěstí nebo láska jsou „subjektivní“, kdežto nemoc je „objektivní“. Kde je však hranice mezi subjektivním a objektivním a odkud víme, že se nemohou ovlivňovat?

Vícekrát jsem četl v důvěryhodném podání, že šaman dokáže svým prokletím usmrtit člověka, který mu věří. Proč by ho nedokázal také uzdravit – či lépe řečeno zmobilizovat v něm sílu, aby se uzdravil sám?

Jiná věc je, že léčitelé své možnosti často prokazatelně přeceňují (to ostatně platí i o lékařích). Těžko si však představit důkaz, že tyto schopnosti vůbec nemají.

O autorovi

Jan Novotný

Prof. RNDr. Jan Novotný, CSc., (*1944) vystudoval fyziku pevné fáze na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Na katedře obecné fyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zabývá obecnou teorií relativity a problémy matematické fyziky. V nakladatelství Doplněk vyšel v r. 2001 soubor jeho esejů pod názvem Proč Platon nepral zeleninu.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné