Aktuální číslo:

2018/11

Téma měsíce:

Psychosomatika

Transgenové krůty nebudou kvokat

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 429, 1994/8

Američtí producenti krůtích vajec jsou nespokojeni s tím, že některé krůty se již po kratší době snášení stávají kvočnami, přestávají snášet a chtějí sedět na vejcích. Kvokavé krůty snášejí průměrně o čtvrtinu až třetinu méně vajec ve srovnání s nekvokavými a jejich podíl na celkovém počtu chovaných krůt může být 15 až 20 procent. Tím se produkce vajec značně snižuje a producent přichází o peníze.

Kvokavost krůt je řízena hormonem prolaktinem: čím víc prolaktinu krůty mají, tím víc kvokají. Eric Wong, který působí na Vysoké škole technické ve Virginii a také na Virginské státní univerzitě, syntetizoval úsek DNA, jenž obsahuje obrácenou sekvenci (antisense) genu pro prolaktin. Jestliže se mediátorová RNA vzniklá přepisem této obrácené sekvence setká s mediátorovou RNA odpovídajícího normálního genu, vznikne mezi oběma komplementárními molekulami pevná vazba a proces biosyntézy prolaktinu je zastaven.

Bernie Wentworth se spolupracovníky z Wisconsinské univerzity si dal za úkol vpravit tento obrácený gen do embryí krocana domácího. Jeho postup je takový, že nejprve jsou odebrány zárodečné pohlavní buňky z krocaního embrya, namnoží se v buněčné kultuře a je do nich vpraven antisense-gen. Malým otvorem vybroušeným ve vaječné skořápce se potom buňky s uvedeným genem injikují do cévní soustavy hostitelských embryí jehlou o průměru 0,03 mm. Injikované buňky by měly migrovat do pohlavních orgánů embryí, kde by se měly rozmnožit a stát se po dosažení pohlavní zralosti dospělých jedinců spermiemi nebo vajíčky. Krůty s tímto obráceným genem by neměly produkovat prolaktin a neměly by kvokat.

Wentworth a jeho tým poznají výsledky své práce až v průběhu roku 1994, kdy bude možné studovat potomstvo krocanů z roku předcházejícího. Pokusní jedinci, do nichž byl zmíněný gen vpraven, budou po vylíhnutí označeni tetováním, okroužkováni a chováni v dobře zabezpečených klecích. V nepravděpodobném případě, že by se pokusní jedinci přece jen zkřížili s divokými krocany a došlo k přenosu obráceného genu, by dědičný znak nekvokavosti brzy vymizel, protože krůty s tímto znakem by nevychovávaly potomstvo (Chem. & Eng. News, Vol. 71, 1993/21, p. 48).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Závan kance

Závan kance

Oldřich Lapčík  |  5. 11. 2018
Možná jste to už také zažili. Maso máte od osvědčeného řezníka, vypadalo dobře, určitě bylo čerstvé. Tak proč, u všech všudy, přes vložené...
Je psychosomatika obchod s deštěm?

Je psychosomatika obchod s deštěm?

Vladislav Chvála  |  5. 11. 2018
Nedávné kauzy pochybných léčebných praktik, které zveřejnila Česká televize, rozbouřila odbornou i laickou veřejnost. Jsou všechny ty pokusy...
Hlubokomořské pytlíky vody

Hlubokomořské pytlíky vody uzamčeno

Adam Petrusek, Zuzana Musilová  |  5. 11. 2018
Jak jsou některé rostliny, ryby, žraloci a korýši schopni přežít několik kilometrů pod hladinou oceánů – v hloubce, kde je teplota vody velmi...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné