Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Transgenové krůty nebudou kvokat

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 429, 1994/8

Američtí producenti krůtích vajec jsou nespokojeni s tím, že některé krůty se již po kratší době snášení stávají kvočnami, přestávají snášet a chtějí sedět na vejcích. Kvokavé krůty snášejí průměrně o čtvrtinu až třetinu méně vajec ve srovnání s nekvokavými a jejich podíl na celkovém počtu chovaných krůt může být 15 až 20 procent. Tím se produkce vajec značně snižuje a producent přichází o peníze.

Kvokavost krůt je řízena hormonem prolaktinem: čím víc prolaktinu krůty mají, tím víc kvokají. Eric Wong, který působí na Vysoké škole technické ve Virginii a také na Virginské státní univerzitě, syntetizoval úsek DNA, jenž obsahuje obrácenou sekvenci (antisense) genu pro prolaktin. Jestliže se mediátorová RNA vzniklá přepisem této obrácené sekvence setká s mediátorovou RNA odpovídajícího normálního genu, vznikne mezi oběma komplementárními molekulami pevná vazba a proces biosyntézy prolaktinu je zastaven.

Bernie Wentworth se spolupracovníky z Wisconsinské univerzity si dal za úkol vpravit tento obrácený gen do embryí krocana domácího. Jeho postup je takový, že nejprve jsou odebrány zárodečné pohlavní buňky z krocaního embrya, namnoží se v buněčné kultuře a je do nich vpraven antisense-gen. Malým otvorem vybroušeným ve vaječné skořápce se potom buňky s uvedeným genem injikují do cévní soustavy hostitelských embryí jehlou o průměru 0,03 mm. Injikované buňky by měly migrovat do pohlavních orgánů embryí, kde by se měly rozmnožit a stát se po dosažení pohlavní zralosti dospělých jedinců spermiemi nebo vajíčky. Krůty s tímto obráceným genem by neměly produkovat prolaktin a neměly by kvokat.

Wentworth a jeho tým poznají výsledky své práce až v průběhu roku 1994, kdy bude možné studovat potomstvo krocanů z roku předcházejícího. Pokusní jedinci, do nichž byl zmíněný gen vpraven, budou po vylíhnutí označeni tetováním, okroužkováni a chováni v dobře zabezpečených klecích. V nepravděpodobném případě, že by se pokusní jedinci přece jen zkřížili s divokými krocany a došlo k přenosu obráceného genu, by dědičný znak nekvokavosti brzy vymizel, protože krůty s tímto znakem by nevychovávaly potomstvo (Chem. & Eng. News, Vol. 71, 1993/21, p. 48).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Genetika

O autorovi

Petr Molík

RNDr. Petr Molík (*1949) vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Národním informačním středisku se zabývá zpracováním informací z oboru biologie a biotechnologie.

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...