Mubarak City
| 5. 8. 1994 | Vesmír 73, 473, 1994/8
Po velkých stavbách, jako jsou pyramidy anebo v současné éře Asuánská přehrada, začal Egypt se skromnějším projektem: Mezi Káhirou a Alexandrií vyroste vědecké městečko. I když egyptská vláda značně slevila z původního záměru vybudovat osm výzkumných ústavů – investice stačí pouze na Národní ústav pro genové inženýrství a biotechnologii (NIGEB). Se svými 36 miliony $ je tento ústav relativně velikou investicí, neboť na akademický výzkum vláda utrácí pouhý 1 milion $.
Science 263, 1551, 1994
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Temní architekti tání
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 2. 2. 2026
Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky
Adam Obr | 2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky 
Jiří Kamarád | 5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...
















