Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Krevničky napadají člověka i v Čechách

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 430, 1994/8

Krevničky – schistosomy (rod Schistosoma) – jsou známy jako původci druhého nejvýznamnějšího parazitárního onemocnění na světě. O jejich významu svědčí i statistické údaje – asi 600 milionů osob ohrožených nákazou, 200 – 300 milionů osob nakažených a roční úmrtnost kolem 1 milionu. Je proto pochopitelné, že tato infekce stojí v popředí zájmu Světové zdravotnické organizace. Je známo, že schistosomóza (bilharzióza) je omezena jen na tropické a subtropické oblasti. Znamená to tedy, že nás v naší zemi nemohou žádné krevničky napadnout?

Krevničky, patřící mezi motolice, prodělávají velice jednoduchý životní cyklus: Z napadeného člověka se dostávají vajíčka motolic močí nebo stolicí do vody, kde se z nich líhnou larvy napadající vodní plže. V plžích se vyvíjejí a asexuálně se množí až do finálního stadia – cerkárie. Ta plže opouští a hledá ve vodě svého dalšího hostitele – člověka. Pokud ho najde, proniká během několika minut kůží a nastupuje další etapu vývoje, tentokrát spojenou se vznikem dospělých motolic, které žijí v krvi, a se sexuálním rozmnožováním, jehož výsledkem jsou oplozená vajíčka. Ta opouštějí tělo.

Jak asi řada čtenářů tuší, je Česká republika oblastí, kde se člověk může cítit víceméně bezpečně, neohrožen tropickými parazity. Nemnoho lidí však ví, že lidské schistosomy mají u nás své blízké „příbuzné“ (rody Trichobilharzia, Bilharziella), kteří parazitují u ptáků, do nichž se dostávají po vývoji ve vodních plžích (plovatkách a okružácích). Toto zjištění by nám vlastně ani nevadilo, neboť z veterinárního hlediska jde (především u rodu Trichobilharzia) o podružné infekce – mezi volně žijícími ptáky jsou relativně vzácné a u domácích se nevyskytují téměř vůbec. Vzhledem k tomu, že se ptáci nejčastěji nakazí velmi malým počtem parazitů, působí motolice poměrně lehká onemocnění. Nadpis článku však není pouhým výmyslem.

Infekční stadia ptačích krevniček – cerkárie (obr. nahoře) – mohou totiž napadat i člověka, pronikat do jeho kůže a působit velmi nepříjemné vyrážky (cerkáriovou dermatitidu, obr. dole), především při koupání v letních měsících. Svědivý pocit při těchto silných, několik dnů až týdnů přetrvávajících vyrážkách je tak intenzivní, že působí často nespavost napadených osob, popřípadě při opakovaných infekcích i bouřlivější alergické reakce, jejichž pravá příčina zůstává mnohdy lékaři neobjasněna. Pro nedostatek jakýchkoli podrobnějších dat při nákazách lidí není zatím znám osud těchto parazitů v těle člověka. Experimenty na laboratorních zvířatech však ukazují, že původní názor, že jsou všechny motolice zničeny imunitními reakcemi hostitele již v kůži, neplatí bez výjimky. Zjistilo se, že některé ptačí krevničky se mohou dostat tělem i do plic sledovaných zvířat. Zda k něčemu podobnému dochází u lidí, zůstává velkým otazníkem.

Moderní parazitologie dává i odpovědi na to, proč mohou tito ptačí parazité příležitostně napadat člověka. Průnik kůží ptáka či člověka je totiž umožněn mechanizmy velice podobnými těm, které používají pravé lidské schistosomy. Penetrační žlázy (určené pro průnik do hostitele) obsahují u cerkárií obou skupin schistosom podobné proteolytické enzymy se substrátovou specifitou ke kožním elementům. Cerkárie jsou tak schopné destruovat keratin, kolagen a další látky.

Specialisté v interním lékařství a imunologii znají velice dobře látky zvané ikosanoidy (produkty oxidace některých mastných kyselin). Tyto látky, plnící řadu funkcí v lidském těle a působící v relativně malých množstvích, jsou významné i v imunitních reakcích. Některé z nich mohou mít imunosupresivní účinky, jiné pak např. vazodilatační účinek na kapiláry (rozšiřují je). Cerkárie obou skupin krevniček disponují enzymy, které jsou schopny přeměňovat mastné kyseliny, obsažené v kůži volně či vázaně ve fosfolipidech, až na ikosanoidy s výše zmíněným účinkem. Kůží pronikající motolice tak pravděpodobně může působit imunosupresi (potlačení imunity) v místě své lokalizace, a navíc i lépe nacházet podkožní krevní kapiláry (díky jejich vazodilataci).

I schistosomy patří mezi parazity, kteří se snaží zůstávat nepoznáni imunitním systémem hostitele. Kromě mnoha jiných mechanizmů jsou schopny i zcela zásadním způsobem měnit své povrchové struktury. Zatímco před průnikem do hostitele je povrch cerkárie vysoce antigenní a povzbuzuje imunitní odpověď, dochází po průniku do kůže během několika desítek minut k jeho nahražení strukturou s jinými vlastnostmi a cerkárie se mění na další stadium. Kromě použití polyklonálních a monoklonálních protilátek je dobrým kritériem těchto obrovských povrchových přeměn i zastoupení sacharidů v povrchových glykoproteinech a glykolipidech, testované např. pomocí značených lektinů (proteinů reagujících se sacharidy). Zatímco lidské schistosomy (S. mansoni) při změně povrchových struktur po průniku kůží exprimují v povrchových strukturách D-mannózu a D-glukózu (pozitivní reakce s lektinem ConA), cerkárie ptačích schistosom mění své povrchové sacharidy jinak (ztrácejí např. lektiny prokazatelnou povrchově vázanou D-mannózu a L-fukózu). Možná, že i tato odlišnost je příčinou jejich rozpoznání a eliminace imunitním systémem člověka.

Jak je asi patrno, probíhá moderní výzkum schistosom (především druhu Schistosoma mansoni) často v laboratořích, kde je udržován celý cyklus parazita. Díky tomu není nutno omezovat jejich studium pouze na tropické oblasti. Dokladem toho je i množství výzkumných laboratoří v celé západní Evropě i USA. Díky chovu tropických schistosom a našich domácích krevniček rodu Trichobilharzia mohou i čeští parazitologové řešit problematiku schistosomóz, a navíc vzájemným srovnáním obou rodů vyvozovat obecnější závěry, popisující nesmírně zajímavou životní strategii těchto parazitů.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorech

Petr Horák

Libuše Kolářová

Doporučujeme

Přemýšlej, než začneš kreslit

Přemýšlej, než začneš kreslit

Ondřej Vrtiška  |  4. 12. 2017
Nástup počítačů, geografických informačních systémů a velkých dat proměnil tvorbu map k nepoznání. Přesto stále platí, že bez znalosti základů...
Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné