Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

ustavit a ustanovit

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 417, 1994/7

Za dlouhá léta, co sleduji češtinu, jsem zjistil, že existují dva druhy jazykových „chyb“ (chcete-li to tak nazývat), totiž chyby aktuální (či momentální nebo dobové) a chyby věčné. Ty druhé se objevují trvale, pravidelně, nepodmíněně, můžete je kdykoli a od kohokoli očekávat a člověk se spíše diví, jestliže se neobjeví. Nuže mezi tyto „věčné chyby“ patří matení sloves ustavitustanovit a nic bych za to nedal, že některý z čtenářů si teď říká „Copak je mezi nimi nějaký rozdíl?“ Samozřejmě, že je – ale stejně tak je pravda, že si asi všichni musíme dávat při jejich užívání trochu pozor: vždyť jsou podobně utvořena, podobně znějí a i v jejich významech – i když v zásadě odlišných – se najde jeden společný významový rys.

Zpravidla se chybuje tím, že se užívá sloveso ustanovit (které je častější a připadá nám běžnější) místo slovesa ustavit, v daném spojení náležitého. Už jsme nejednou mohli číst i slyšet, že byla „ustanovena“ komise k vyšetření čehosi, nějaký výbor, rada pro řízení čehosi, nějaký sbor atp., přesto, že tu jde jednoznačně o ustavení, tj. zřízení komise atp. Myslím, že nám tu může v praxi pomoct, uvědomíme-li si, že sloveso ustavit bylo odvozeno od slovesa stavit (dnes ovšem řídkého a zastaralého) a že souvisí se slovesem postavit: znamená tedy, velmi zhruba, asi tolik co „něco postavit, aby to spořádaně stálo“ (jak to lapidárně vyjádřil Josef Jungmann ve svém slovníku), neboli jinak řečeno: „zřídit, založit, vytvořit, zorganizovat“. Hlásí se sem ovšem i substantiva ústav (ostatně lat. slovo institut je utvořeno obdobně) a ústava.

Druhé z obou sloves, ustanovit, je zase třeba spojovat s jednoduchým slovesem stanovit, tj. „určit“. Ustanovit něco nebo někoho znamená něco určit, nařídit (říkáme např., že zákon něco stanoví, a mluvíme o zákonných ustanoveních) nebo někoho jmenovat něčím, pověřit ho nějakou funkcí. Víme také, že dekretu, kterým byl někdo pověřen jistou funkcí, se říkávalo ustanovovací.

Řekneme tedy správně např. „Byl ustaven výbor pro ...“ (tj. zřízen, zorganizován), avšak „Ředitelem druhého odboru ministerstva byl ustanoven pan X.Y.“ (tj. byl do této funkce určen, jmenován).

Pro útěchu těm, kteří i po tomto našem výkladu budou někdy na rozpacích, dodávám, že ve starším jazyce nebyla obě slova takto rozlišena; svědčí o tom dodnes např. to, že základní zákon státu se jmenuje ústava (patří tedy ke slovesu ustavit), kdežto základní pravidla spolků apod. se nazývají stanovy (a souvisí tedy se slovesem stanovit).

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné