Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

ustavit a ustanovit

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 417, 1994/7

Za dlouhá léta, co sleduji češtinu, jsem zjistil, že existují dva druhy jazykových „chyb“ (chcete-li to tak nazývat), totiž chyby aktuální (či momentální nebo dobové) a chyby věčné. Ty druhé se objevují trvale, pravidelně, nepodmíněně, můžete je kdykoli a od kohokoli očekávat a člověk se spíše diví, jestliže se neobjeví. Nuže mezi tyto „věčné chyby“ patří matení sloves ustavitustanovit a nic bych za to nedal, že některý z čtenářů si teď říká „Copak je mezi nimi nějaký rozdíl?“ Samozřejmě, že je – ale stejně tak je pravda, že si asi všichni musíme dávat při jejich užívání trochu pozor: vždyť jsou podobně utvořena, podobně znějí a i v jejich významech – i když v zásadě odlišných – se najde jeden společný významový rys.

Zpravidla se chybuje tím, že se užívá sloveso ustanovit (které je častější a připadá nám běžnější) místo slovesa ustavit, v daném spojení náležitého. Už jsme nejednou mohli číst i slyšet, že byla „ustanovena“ komise k vyšetření čehosi, nějaký výbor, rada pro řízení čehosi, nějaký sbor atp., přesto, že tu jde jednoznačně o ustavení, tj. zřízení komise atp. Myslím, že nám tu může v praxi pomoct, uvědomíme-li si, že sloveso ustavit bylo odvozeno od slovesa stavit (dnes ovšem řídkého a zastaralého) a že souvisí se slovesem postavit: znamená tedy, velmi zhruba, asi tolik co „něco postavit, aby to spořádaně stálo“ (jak to lapidárně vyjádřil Josef Jungmann ve svém slovníku), neboli jinak řečeno: „zřídit, založit, vytvořit, zorganizovat“. Hlásí se sem ovšem i substantiva ústav (ostatně lat. slovo institut je utvořeno obdobně) a ústava.

Druhé z obou sloves, ustanovit, je zase třeba spojovat s jednoduchým slovesem stanovit, tj. „určit“. Ustanovit něco nebo někoho znamená něco určit, nařídit (říkáme např., že zákon něco stanoví, a mluvíme o zákonných ustanoveních) nebo někoho jmenovat něčím, pověřit ho nějakou funkcí. Víme také, že dekretu, kterým byl někdo pověřen jistou funkcí, se říkávalo ustanovovací.

Řekneme tedy správně např. „Byl ustaven výbor pro ...“ (tj. zřízen, zorganizován), avšak „Ředitelem druhého odboru ministerstva byl ustanoven pan X.Y.“ (tj. byl do této funkce určen, jmenován).

Pro útěchu těm, kteří i po tomto našem výkladu budou někdy na rozpacích, dodávám, že ve starším jazyce nebyla obě slova takto rozlišena; svědčí o tom dodnes např. to, že základní zákon státu se jmenuje ústava (patří tedy ke slovesu ustavit), kdežto základní pravidla spolků apod. se nazývají stanovy (a souvisí tedy se slovesem stanovit).

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919-2015) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...