Roger W. Sperry /1913–1994/

V Pasadeně v Kalifornii zemřel 17. května 1994 R. W. Sperry, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu za rok 1981 (viz rovněž článek J. Syky, Vesmír 61, 8, 1982/1). Mnoho let trpěl neuromuskulární degenerativní chorobou, avšak až do svého konce přemýšlel a psal o mozku, vědomí a mysli.

Do poloviny padesátých let neměl nikdo ponětí, k čemu slouží obrovský svazek nervových vláken, který spojuje obě mozkové hemisféry. R. W. Sperry a jeho doktorand R. Myers studovali na kočkách změny chování po přetětí corpus callosum a ukázali jeho funkci při vidění. To byl počátek studia o úloze obou hemisfér – v šedesátých letech se tento výzkum přenesl na lidi. Poté, co byly v časopise Brain r. 1965 a r. 1967 zveřejněny prvé práce, následovala hotová exploze dalších prací.

Sperry se později zabýval stále více teoriemi mysli a vědomí a soustřeďoval se na vztah mysli, vědomí a etických hodnot. Mnozí z jeho spolupracovníků obtížně sledovali jeho argumenty, které měly blíže k filozofii než k fyziologii. Sperryho hledisko bylo, že k pochopení mechanizmu mozku je třeba víc než jen chemie a biofyzika. Přirovnával tento vztah ke vztahu (chemie) cihel, zedníka a dokončené katedrály.

Nature 369, 186, 1994