Benveniste, INSERM a svoboda myšlení

Dvanáct prominentních francouzských intelektuálů veřejně protestovalo proti rozhodnutí francouzské výzkumné biomedicínské organizace INSERM zavřít laboratoř J. Benvenista, badatele, který tvrdí, že extrémně zředěný roztok protilátek si může zachovat svoji biologickou aktivitu (viz též Vesmír 68, 395, 1989/7, Vesmír 68, 603, 1989/11 a rubriku Měsíc ve vědě). V dopise francouzskému týdeníku Le Monde intelektuálové tvrdí, že INSERM diskriminuje Benvenista pro jeho „kacířské myšlenky“. Říkají dále, že se nechtějí pouštět do vědecké diskuse“, ale že hájí „svobodu myšlení“ proti dogmatu a proti „zbožštění rozumu do té míry, až se stane šíleností“. INSERM na to odpověděl, že ke svému rozhodnutí nepodporovat dále Benvenistovu laboratoř dospěl běžnou procedurou. Podle pravidel musí vedoucí laboratoře každých 12 let znovu žádat o zajištění další existence laboratoře. Benvennistova laboratoř nesplnila ani minimální kritéria pro vyhodnocení (např. musí mít buď tři badatele z INSERM, anebo alespoň čtyři badatele celkem, z nichž dva musejí být z INSERM). Benveniste tvrdí, že těmto požadavkům nemohl vyhovět, neboť INSERM bránil badatelům pracovat v jeho laboratoři.

Představitel INSERM Claude Amiel toto tvrzení popírá. Říká, že má pochopení pro Benvenistův výzkum, že však –i když výsledky nemohou být dosud vysvětleny – měly by být přinejmenším potvrzeny jinými badateli. Amiel rovněž podotýká, že Benvenistova laboratoř nebude uzavřena do června 1995, což znamená, že má na důkazy ještě rok... Takže zdá se, že v INSERM panuje nesvoboda spíše sametová?

Nature 368, 89, 1994