Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Benveniste, INSERM a svoboda myšlení

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 413, 1994/7

Dvanáct prominentních francouzských intelektuálů veřejně protestovalo proti rozhodnutí francouzské výzkumné biomedicínské organizace INSERM zavřít laboratoř J. Benvenista, badatele, který tvrdí, že extrémně zředěný roztok protilátek si může zachovat svoji biologickou aktivitu (viz též Vesmír 68, 395, 1989/7, Vesmír 68, 603, 1989/11 a rubriku Měsíc ve vědě). V dopise francouzskému týdeníku Le Monde intelektuálové tvrdí, že INSERM diskriminuje Benvenista pro jeho „kacířské myšlenky“. Říkají dále, že se nechtějí pouštět do vědecké diskuse“, ale že hájí „svobodu myšlení“ proti dogmatu a proti „zbožštění rozumu do té míry, až se stane šíleností“. INSERM na to odpověděl, že ke svému rozhodnutí nepodporovat dále Benvenistovu laboratoř dospěl běžnou procedurou. Podle pravidel musí vedoucí laboratoře každých 12 let znovu žádat o zajištění další existence laboratoře. Benvennistova laboratoř nesplnila ani minimální kritéria pro vyhodnocení (např. musí mít buď tři badatele z INSERM, anebo alespoň čtyři badatele celkem, z nichž dva musejí být z INSERM). Benveniste tvrdí, že těmto požadavkům nemohl vyhovět, neboť INSERM bránil badatelům pracovat v jeho laboratoři.

Představitel INSERM Claude Amiel toto tvrzení popírá. Říká, že má pochopení pro Benvenistův výzkum, že však –i když výsledky nemohou být dosud vysvětleny – měly by být přinejmenším potvrzeny jinými badateli. Amiel rovněž podotýká, že Benvenistova laboratoř nebude uzavřena do června 1995, což znamená, že má na důkazy ještě rok... Takže zdá se, že v INSERM panuje nesvoboda spíše sametová?

Nature 368, 89, 1994

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...