Aktuální číslo:

2019/7

Téma měsíce:

Zpětná vazba

Benveniste, INSERM a svoboda myšlení

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 413, 1994/7

Dvanáct prominentních francouzských intelektuálů veřejně protestovalo proti rozhodnutí francouzské výzkumné biomedicínské organizace INSERM zavřít laboratoř J. Benvenista, badatele, který tvrdí, že extrémně zředěný roztok protilátek si může zachovat svoji biologickou aktivitu (viz též Vesmír 68, 395, 1989/7, Vesmír 68, 603, 1989/11 a rubriku Měsíc ve vědě). V dopise francouzskému týdeníku Le Monde intelektuálové tvrdí, že INSERM diskriminuje Benvenista pro jeho „kacířské myšlenky“. Říkají dále, že se nechtějí pouštět do vědecké diskuse“, ale že hájí „svobodu myšlení“ proti dogmatu a proti „zbožštění rozumu do té míry, až se stane šíleností“. INSERM na to odpověděl, že ke svému rozhodnutí nepodporovat dále Benvenistovu laboratoř dospěl běžnou procedurou. Podle pravidel musí vedoucí laboratoře každých 12 let znovu žádat o zajištění další existence laboratoře. Benvennistova laboratoř nesplnila ani minimální kritéria pro vyhodnocení (např. musí mít buď tři badatele z INSERM, anebo alespoň čtyři badatele celkem, z nichž dva musejí být z INSERM). Benveniste tvrdí, že těmto požadavkům nemohl vyhovět, neboť INSERM bránil badatelům pracovat v jeho laboratoři.

Představitel INSERM Claude Amiel toto tvrzení popírá. Říká, že má pochopení pro Benvenistův výzkum, že však –i když výsledky nemohou být dosud vysvětleny – měly by být přinejmenším potvrzeny jinými badateli. Amiel rovněž podotýká, že Benvenistova laboratoř nebude uzavřena do června 1995, což znamená, že má na důkazy ještě rok... Takže zdá se, že v INSERM panuje nesvoboda spíše sametová?

Nature 368, 89, 1994

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Kip Thorne a gravitační vlny

Kip Thorne a gravitační vlny

Jana Olivová, Martin Uhlíř  |  8. 7. 2019
Co nového o vzniku a vývoji vesmíru mohou prozradit gravitační vlny? Jak se bude vyvíjet budoucnost jejich měření? Pomohou zodpovědět zatím...
Puška, pyžamo a sbírka básní

Puška, pyžamo a sbírka básní

Petr Květina, Jan Rendek  |  8. 7. 2019
Ostrov Nová Guinea byl na konci 19. století politicky rozdělen mezi tři evropské velmoci. O východní část se přetahovalo Německo s Velkou...
Megalodon versus supernova

Megalodon versus supernova uzamčeno

Tomáš Petrásek  |  8. 7. 2019
Katastrofa, která ukončila druhohory a s nimi existenci všech větších zvířat (přes 25 kg) i řady těch menších, je nejznámější z velké pětky...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné