Věda ve státním zájmu
| 5. 6. 1994„Kde budou Spojené státy americké ve vědě a technologii v roce 2000? Kde budou v r. 2020? Co je pro to třeba udělat nejen z hlediska rozvoje intelektuálních schopností a z hlediska zachování výzkumných schopností, ale i s nejlepším vědomím cílů, jichž chceme dosáhnout?„ ptá se Barbara A. Mikulski, senátorka a předsedkyně jednoho z podvýborů amerického kongresu, který rozhoduje o rozdělení 88 miliard dolarů pro 25 agentur. „V kongresu existuje nová nálada. Je to obsese související s vyrovnáním rozpočtu. Vytvářejí ji lidé, kterým říkám rozpočtoví jestřábi. Hledají, kde rozpočet zkrátit, ať to je výzkum včel, muzeum Lawrence Welka anebo supravodivý supersrážeč. Nedávám tyto položky do stejné přihrádky, ale mnozí moji kolegové tak činí. Podívejte se na osud SSC. Hlasovala jsem pro jeho zachování, a dělala jsem to v souladu s jeho důležitostí pro základní fyziku. Moji kolegové však k tomu přistoupili jinak. Viděli, že jedním hlasováním mohou zkrátit rozpočet o 8 miliard, aniž by bezdomovci přišli o svoji podporu, aniž by veteráni přišli o své výhody a aniž by jediné školní dítko přišlo o svůj školní oběd. Supravodivý supersrážeč představuje to, co se přihodilo s vědou. Nádherná vědecká myšlenka, podložená nejlepšími záměry, ale zhatila se… Bez státní strategie ve vědě a bez vůle vidět tuto strategii uskutečňovanou se zcela jistě státní podpora vědy stane trvalým terčem omezených ořezávačů rozpočtu v kongresu. Jsem přesvědčena, že musíme vyslovit naši představu o tom, kde věda je a kam ji má vláda orientovat… Jsem přesvědčena, že vyvstává nové paradigma, jak se věda bude provozovat a jak se bude organizovat. Je založeno na princupu, že věda má vést k novým idejím, které vedou k novým technologiím, jež by měly vytvářet nová pracovní místa zejména ve výrobě…„
Science 264, 221-222, 8 April 1994