Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Věda ve státním zájmu

 |  5. 6. 1994
 |  Vesmír 73, 353, 1994/6

„Kde budou Spojené státy americké ve vědě a technologii v roce 2000? Kde budou v r. 2020? Co je pro to třeba udělat nejen z hlediska rozvoje intelektuálních schopností a z hlediska zachování výzkumných schopností, ale i s nejlepším vědomím cílů, jichž chceme dosáhnout?„ ptá se Barbara A. Mikulski, senátorka a předsedkyně jednoho z podvýborů amerického kongresu, který rozhoduje o rozdělení 88 miliard dolarů pro 25 agentur. „V kongresu existuje nová nálada. Je to obsese související s vyrovnáním rozpočtu. Vytvářejí ji lidé, kterým říkám rozpočtoví jestřábi. Hledají, kde rozpočet zkrátit, ať to je výzkum včel, muzeum Lawrence Welka anebo supravodivý supersrážeč. Nedávám tyto položky do stejné přihrádky, ale mnozí moji kolegové tak činí. Podívejte se na osud SSC. Hlasovala jsem pro jeho zachování, a dělala jsem to v souladu s jeho důležitostí pro základní fyziku. Moji kolegové však k tomu přistoupili jinak. Viděli, že jedním hlasováním mohou zkrátit rozpočet o 8 miliard, aniž by bezdomovci přišli o svoji podporu, aniž by veteráni přišli o své výhody a aniž by jediné školní dítko přišlo o svůj školní oběd. Supravodivý supersrážeč představuje to, co se přihodilo s vědou. Nádherná vědecká myšlenka, podložená nejlepšími záměry, ale zhatila se… Bez státní strategie ve vědě a bez vůle vidět tuto strategii uskutečňovanou se zcela jistě státní podpora vědy stane trvalým terčem omezených ořezávačů rozpočtu v kongresu. Jsem přesvědčena, že musíme vyslovit naši představu o tom, kde věda je a kam ji má vláda orientovat… Jsem přesvědčena, že vyvstává nové paradigma, jak se věda bude provozovat a jak se bude organizovat. Je založeno na princupu, že věda má vést k novým idejím, které vedou k novým technologiím, jež by měly vytvářet nová pracovní místa zejména ve výrobě…„

Science 264, 221-222, 8 April 1994

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...