Aktuální číslo:

2018/12

Téma měsíce:

Jednotky SI

Věda ve státním zájmu

 |  5. 6. 1994
 |  Vesmír 73, 353, 1994/6

„Kde budou Spojené státy americké ve vědě a technologii v roce 2000? Kde budou v r. 2020? Co je pro to třeba udělat nejen z hlediska rozvoje intelektuálních schopností a z hlediska zachování výzkumných schopností, ale i s nejlepším vědomím cílů, jichž chceme dosáhnout?„ ptá se Barbara A. Mikulski, senátorka a předsedkyně jednoho z podvýborů amerického kongresu, který rozhoduje o rozdělení 88 miliard dolarů pro 25 agentur. „V kongresu existuje nová nálada. Je to obsese související s vyrovnáním rozpočtu. Vytvářejí ji lidé, kterým říkám rozpočtoví jestřábi. Hledají, kde rozpočet zkrátit, ať to je výzkum včel, muzeum Lawrence Welka anebo supravodivý supersrážeč. Nedávám tyto položky do stejné přihrádky, ale mnozí moji kolegové tak činí. Podívejte se na osud SSC. Hlasovala jsem pro jeho zachování, a dělala jsem to v souladu s jeho důležitostí pro základní fyziku. Moji kolegové však k tomu přistoupili jinak. Viděli, že jedním hlasováním mohou zkrátit rozpočet o 8 miliard, aniž by bezdomovci přišli o svoji podporu, aniž by veteráni přišli o své výhody a aniž by jediné školní dítko přišlo o svůj školní oběd. Supravodivý supersrážeč představuje to, co se přihodilo s vědou. Nádherná vědecká myšlenka, podložená nejlepšími záměry, ale zhatila se… Bez státní strategie ve vědě a bez vůle vidět tuto strategii uskutečňovanou se zcela jistě státní podpora vědy stane trvalým terčem omezených ořezávačů rozpočtu v kongresu. Jsem přesvědčena, že musíme vyslovit naši představu o tom, kde věda je a kam ji má vláda orientovat… Jsem přesvědčena, že vyvstává nové paradigma, jak se věda bude provozovat a jak se bude organizovat. Je založeno na princupu, že věda má vést k novým idejím, které vedou k novým technologiím, jež by měly vytvářet nová pracovní místa zejména ve výrobě…„

Science 264, 221-222, 8 April 1994

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Poprask kolem dvojčat, prvních dětí s editovaným genomem

Jaroslav Petr  |  13. 12. 2018
V čem udělali čínští soudruzi chybu? Čínský experiment odstartoval genetické vylepšování lidstva bezpříkladně zpackaným způsobem.
Tanec mezi pravděpodobnostmi

Tanec mezi pravděpodobnostmi

Ondřej Vrtiška  |  3. 12. 2018
Forenzní genetička Halina Šimková donedávna v Kriminalistickém ústavu Praha analyzovala DNA a pomáhala odhalovat vrahy, násilníky a zloděje. To ji...
Sedm základních kamenů

Sedm základních kamenů

Ivan Boháček  |  3. 12. 2018
Začalo to metrem. Ve dnech, kdy jde toto číslo Vesmíru do tiskárny, probíhá ve Versailles 26. konference pro váhy a míry (CGPM, Conférence...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné