Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

Tom Wilkie: Perilous Knowledge. The Human Genome Project and its Implications.

Faber & Faber, London 1993
 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 275, 1994/5

Kniha o programu sekvencování lidského genomu, o tom, co mu předcházelo, o dosavadním průběhu, o očekáváních, která má splnit, i o problémech, které pravděpodobně přinese. Velmi zdařilé a čtivé dílo, jež by si zasloužilo český překlad, a to co nejrychleji, dříve než aktuální informace zastarají.

Kniha je psána pro nejširší veřejnost, a přesto dokáže vysvětlit základní pojmy molekulární genetiky, podstatu genetických nemocí a naděje spojené s dalším pokrokem vědy. Zároveň přibližuje příslušné otázky právní, etické, sociologické apod. Autor se přitom zdařile vyhýbá vulgarizacím.

V první kapitole jsou vylíčeny důvody, proč tak drahý a nákladný projekt uskutečnit: poznání anatomie genomu a sekvence jednotlivých genů je srovnáváno s pokrokem, který ve své době přineslo poznání morfologické anatomie lidského těla. Současně je nastíněna problematika patentové ochrany, vlastnictví jednotlivých sekvencí i problémy spojené se zveřejňováním informací o genomu konkrétních osob.

V následujících třech kapitolách je podán zdařilý učebnicový přehled organizace genetického aparátu a jsou v nich popsány první pokusy o léčbu vrozených nemocí. Zároveň jsou představeny techniky molekulární biologie. Následuje kapitola popisující samotný projekt, mezinárodní dělbu práce na něm a portréty vůdčích osobností projektu. Vynořují se i otázky vlastnictví lidského genomu, přístupu k výsledkům atd.

Následuje podrobnější popis některých genetických nemocí, jako jsou srpkovitá anémie, talasémie nebo cystická fibróza, způsob jejich dědění, rozložení v různých lidských skupinách apod. Tyto nemoci, způsobené defektem jediného genu, jsou srovnávány s nemocemi multigenního původu, např. s některými formami srdečních poruch, karcinomů nebo diabetu. Krom toho se řeší otázky, zda a za jakých okolností dělat průzkum, zda, a hlavně komu odhalit nositele defektních genů (tedy lidi, kteří sami nejsou nemocní, jen mohou gen předat svým potomkům), nebo zda odhalit nositelům vloh pro degenerativní nemoci pokročilého věku, co je čeká. Pozornost je věnována analýze genotypu plodu a morálním problémům spojeným s přerušením těhotenství. Jsou vylíčeny případy, kdy nositele mutovaných genů ostrakizují zaměstnavatelé, pojišťovny i jejich okolí.

Po kapitole, která popisuje dosavadní přístupy k terapii i výhledy do budoucna, se autor vrací ke všem společenským změnám, jež znalost anatomie lidských genů přinese. Jde o problémy, které doutnají už dnes (zabývají se jimi sociobiologie, eugenika a podobné disciplíny), ale také o možné sociální pohyby vyvolané strachem z něčeho jiného, zvlášť je-li to jiné definovatelné v rámci některé rasové či národnostní skupiny.

Jediné, co lze tomuto dílu vytknout, je, že postrádá slovníček pojmů, a zejména schémata, která by usnadnila pochopení projednávané tematiky.

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., (*1949) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na katedře filozofie a dějin přírodních věd PřF UK se zabývá teoretickou biologií. Napsal knihy Povstávání živého tvaru (1997), Tajemství hladiny (2000), Berušky, andělé a stroje (spolu s J. Kelemenem, 2004), Život čmelákův (spolu s T. Daňkem, 2005), Staré pověsti (po)zemské (spolu s L. Hajnalem, 2007), Profil absolventa (2008), editoval sborníky Náhoda a nutnost (2008), monografii Markoš a spol.: Life as its own designer (Springer, 2009), Jazyková metafora živého (2010).
Markoš Anton

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné