Aktuální číslo:

2021/5

Téma měsíce:

150 let Vesmíru

Sebevražda

 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 296, 1994/5

Sebevražednost je narůstajícím problémem (The Lancet 342, 1993, s. 381). Nejčastěji je v pozadí nějaký druh duševního onemocnění. Výzkum 50 000 švédských branců dokázal, že riziko sebevraždy roste asi 3krát, jakmile se objevuje jakékoli psychické onemocnění při odvodu, a skoro 17krát, jakmile byli v následných 13 měsících branci umístěni v psychiatrickém zařízení. Nejčastější příčinou je chorobný smutek - deprese. Víc než polovina ambulantních psychiatrických pacientů o sebevraždě přemýšlí. Přibližně 15 % psychiatrických pacientů s depresivními onemocněními ji spáchá, bez ohledu na pokrok léčebných postupů.

Prudce narůstá sebevražednost dospívajících. V USA stoupla od r. 1950, kdy byla příčinou smrti 2,7 osoby ze 100 000 lidí, do r. 1980 více než trojnásobně. Základními vlivy jsou rodinný rozpad, užívání drog a pocit bezmocnosti. Čtvrtina jedinců páchajících sebevraždu mezi 18 – 24 rokem věku je pod vlivem alkoholu, jenž je zároveň spjat s užitím střelné zbraně jako prostředku smrti. Sebevraždy mezi mladistvými se někdy vyskytují v časových a prostorových „hnízdech“, což svědčí pro napodobovací chování. U mužů černé pleti v USA bývá důvodem bída a pocit života na okraji společnosti. Část odborníků se domnívá, že by sebevražednost mohla snížit obtížnější dostupnost střelných zbraní, ale zkušenosti z Kanady a Velké Británie dokládají, že budoucí sebevrazi prostě užijí jiný prostředek. Dospívající jsou nejvíce ohroženi sebevraždou při kombinaci následných vlivů, jejichž závažnost je v sestupném pořadí: úvahy o sebevraždě, užívání měkkých drog, deprese, rozvod rodičů, potíže s pohlavním životem, rozpad rodiny, myšlenky na smrt.

RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

František Koukolík

MUDr. František Koukolík, DrSc., (*1941) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici se zabývá zejména neuropatologií. V posledních letech píše do mnoha novin a časopisů, vystupuje v četných rozhlasových a televizních pořadech.

Doporučujeme

Jaké to je být fanouškem

Jaké to je být fanouškem

Dan Bárta  |  3. 5. 2021
Jsem ročník 1969. Poprvé jsem uviděl Vesmír na stole v kuchyni u svého spolužáka z gymplu v půlce osmdesátek. Na mou nejapnou otázku, jestli „jede...
Složitá jednoduchost virů

Složitá jednoduchost virů uzamčeno

Ivan Hirsch, Pavel Plevka  |  3. 5. 2021
Místo tradičního redakčního rozhovoru tentokrát nabízíme dialog virologů dvou generací a odlišných specializací, Ivana Hirsche a Pavla Plevky.
Časy Vesmíru

Časy Vesmíru

Tomáš Hermann  |  3. 5. 2021
První číslo Vesmíru vyšlo 3. května 1871, časopis tedy letošním květnovým číslem slaví 150. narozeniny. Při cestě do jeho historie můžeme za...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné