Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

mnoho- // více- // několika-

 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 297, 1994/5

Jak je tomu vlastně se složenými adjektivy, která obsahují jako první složku některou z neurčitých číslovek uvedených v nadpise? Jde o adjektiva jako mnoholetý (též mnohaletý) / víceletý / několikaletý nebo mnohodílný / vícedílný / několikadílný, která mají sice význam velmi podobný, nikoli však totožný. O jaký rozdíl tu jde?

Číslovka mnoho říká, že jde o velký, značný počet či množství, o “hodně“, bez ohledu na okolnosti. Naproti tomu číslovka více srovnává: říká, že jde o počet větší než jeden, resp. větší, než je obvyklé (srv. např. termín vícehodnotová logika). A konečně číslovka několik říká, že jde o nějaký přesně neurčený, avšak nevelký počet (větší než jeden). Uveďme si příklad: o nějakém románu řeknu, že je mnohadílný, chci-li vytknout tu okolnost, že jde o dílo dosti rozsáhlé. Nazvu-li jej (třeba týž román) vícedílným, všímám si toho, že se liší od běžného, jednodílného románového standardu. A označím-li jej slovem několikadílný, neříkám tím nic jiného, než že má více než dva díly, ale že jich není velký počet. Podobných příkladů se najde víc, např.: mnohabarevný / vícebarevný / několikabarevný; mnohojazyčný / vícejazyčný / několikajazyčný (např. slovník). Jde o živý a produktivní slovotvorný postup, takže můžeme volně přitvářet chybějící, nedoložené členy a doplňovat trojice; tak třeba doloženou dvojici mnohojaderný / vícejaderný lze doplnit třetím členem několikajaderný (pokud to bude v praxi zapotřebí).

I když rozdíl mezi složeninami mnoho- / více- a též mezi více- / několika- lze teoreticky stanovit, v názvoslovné praxi se ukazuje, že se tato jemná významová distinkce někdy nerespektuje. Tak např. adj. mnohoznačnývíceznačný se užívají zpravidla jako synonyma stejně tak jako vícepatrovýněkolikapatrový. Zanedbávání těchto rozdílů lze přičítat na vrub i působení cizojazyčných ekvivalentů latinsko-řeckých, přicházejících dnes hlavně přes angličtinu. Latinská složka multi-, jak ji známe ze slov jako multimolekulární nebo multilaterální, stejně jako řecká složka poly- (srov. např. polyvalentní; polymorfie, polysacharid, polyurie – jde především o substantiva) sice odpovídají v principu českému mnoho-, ale protože výraz, který by byl ekvivalentní s českým více-, není pro tyto složeniny k dispozici, odpovídá např. angl. složenina multicellular českým adjektivům mnohobuněčnývícebuněčný, popř. i několikabuněčný. (Existuje sice lat. složka pluri-, která by přesně odpovídala českému více-, ale objevuje se velmi zřídka; setkal jsem se jen s adj. pluriformplurifunctional. Angličtina má sice k dispozici i domácí, anglosaské číslovky many „mnoho“ a more „více“, avšak v složeninách je prostě neužívá; ojedinělou výjimkou je adj. many-sided „mnohostranný“, psané se spojovníkem.)

Má-li tedy čeština k dispozici prostředky k trojitě diferencovanému významu „většího počtu“, je škoda tuto možnost nevyužívat - i když to vyžaduje trochu rozmyslu a pozornosti. Je ovšem pravda, že leckdy nám k tomu nezbývá čas, chuť nebo energie. A tak se obávám, že onen rozdíl mezi výrazy „mnohojaderné buňky“ a “vícejaderné buňky“, který je jazykovědec ochoten identifikovat, normální ani odborný uživatel jazyka (resp. tvůrce těchto termínů) prostě nevnímá, není si ho vědom. (Pro úplnost dodávám, že rozdíl mezi mnoho-více- vyjadřuje i němčina; srov. např. vielfärbig „mnohobarevný“ a mehrfärbig „vícebarevný“. Třetí možnost, která by odpovídala českým složeninám s číslovkou několika-, v němčině však chybí.)

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Hledět ke hvězdám nikdy nebylo těžší

Eva Bobůrková  |  23. 4. 2018
Vidět Mléčnou dráhu? Nebe plné hvězd? V Evropě dnes nemožné. V Chile se problém světelného znečištění řeší, říká astronom a zástupce Evropské...
Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné