Aktuální číslo:

2018/7

Téma měsíce:

Co kdyby…

mnoho- // více- // několika-

 |  5. 5. 1994
 |  Vesmír 73, 297, 1994/5

Jak je tomu vlastně se složenými adjektivy, která obsahují jako první složku některou z neurčitých číslovek uvedených v nadpise? Jde o adjektiva jako mnoholetý (též mnohaletý) / víceletý / několikaletý nebo mnohodílný / vícedílný / několikadílný, která mají sice význam velmi podobný, nikoli však totožný. O jaký rozdíl tu jde?

Číslovka mnoho říká, že jde o velký, značný počet či množství, o “hodně“, bez ohledu na okolnosti. Naproti tomu číslovka více srovnává: říká, že jde o počet větší než jeden, resp. větší, než je obvyklé (srv. např. termín vícehodnotová logika). A konečně číslovka několik říká, že jde o nějaký přesně neurčený, avšak nevelký počet (větší než jeden). Uveďme si příklad: o nějakém románu řeknu, že je mnohadílný, chci-li vytknout tu okolnost, že jde o dílo dosti rozsáhlé. Nazvu-li jej (třeba týž román) vícedílným, všímám si toho, že se liší od běžného, jednodílného románového standardu. A označím-li jej slovem několikadílný, neříkám tím nic jiného, než že má více než dva díly, ale že jich není velký počet. Podobných příkladů se najde víc, např.: mnohabarevný / vícebarevný / několikabarevný; mnohojazyčný / vícejazyčný / několikajazyčný (např. slovník). Jde o živý a produktivní slovotvorný postup, takže můžeme volně přitvářet chybějící, nedoložené členy a doplňovat trojice; tak třeba doloženou dvojici mnohojaderný / vícejaderný lze doplnit třetím členem několikajaderný (pokud to bude v praxi zapotřebí).

I když rozdíl mezi složeninami mnoho- / více- a též mezi více- / několika- lze teoreticky stanovit, v názvoslovné praxi se ukazuje, že se tato jemná významová distinkce někdy nerespektuje. Tak např. adj. mnohoznačnývíceznačný se užívají zpravidla jako synonyma stejně tak jako vícepatrovýněkolikapatrový. Zanedbávání těchto rozdílů lze přičítat na vrub i působení cizojazyčných ekvivalentů latinsko-řeckých, přicházejících dnes hlavně přes angličtinu. Latinská složka multi-, jak ji známe ze slov jako multimolekulární nebo multilaterální, stejně jako řecká složka poly- (srov. např. polyvalentní; polymorfie, polysacharid, polyurie – jde především o substantiva) sice odpovídají v principu českému mnoho-, ale protože výraz, který by byl ekvivalentní s českým více-, není pro tyto složeniny k dispozici, odpovídá např. angl. složenina multicellular českým adjektivům mnohobuněčnývícebuněčný, popř. i několikabuněčný. (Existuje sice lat. složka pluri-, která by přesně odpovídala českému více-, ale objevuje se velmi zřídka; setkal jsem se jen s adj. pluriformplurifunctional. Angličtina má sice k dispozici i domácí, anglosaské číslovky many „mnoho“ a more „více“, avšak v složeninách je prostě neužívá; ojedinělou výjimkou je adj. many-sided „mnohostranný“, psané se spojovníkem.)

Má-li tedy čeština k dispozici prostředky k trojitě diferencovanému významu „většího počtu“, je škoda tuto možnost nevyužívat - i když to vyžaduje trochu rozmyslu a pozornosti. Je ovšem pravda, že leckdy nám k tomu nezbývá čas, chuť nebo energie. A tak se obávám, že onen rozdíl mezi výrazy „mnohojaderné buňky“ a “vícejaderné buňky“, který je jazykovědec ochoten identifikovat, normální ani odborný uživatel jazyka (resp. tvůrce těchto termínů) prostě nevnímá, není si ho vědom. (Pro úplnost dodávám, že rozdíl mezi mnoho-více- vyjadřuje i němčina; srov. např. vielfärbig „mnohobarevný“ a mehrfärbig „vícebarevný“. Třetí možnost, která by odpovídala českým složeninám s číslovkou několika-, v němčině však chybí.)

O autorovi

František Daneš

Emeritní prof. PhDr. František Daneš, DrSc., (*1919) vystudoval Filozofickou fakultu UK. Od r. 1990 do svého odchodu do důchodu r. 1994 byl ředitelem Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se zejména současným českým jazykem a obecnou lingvistikou. V r. 1999 vydal spolu se S. Čmejrkovou a J. Světlou knihu Jak napsat odborný text (nakladatelství Leda).

Doporučujeme

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Peníze z chemie, peníze pro chemii

Ondřej Vrtiška  |  16. 7. 2018
Manželé Hana a Dalimil Dvořákovi se seznámili v laboratoři. A nebylo to naposledy, co zaujetí pro organickou chemii ovlivnilo jejich životy i mimo...
Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

Co když se probudí sopky pod antarktickým ledem?

John Smellie  |  16. 7. 2018
Antarktida je rozlehlá pustina pokrytá největším ledovým příkrovem světa, který obsahuje asi 90 % globálních zásob sladké vody. Funguje jako obří...
Ztracený potápník

Ztracený potápník uzamčeno

Josef Lhotský  |  16. 7. 2018
„Konference jsou od toho, abys tam navazoval styky a chlastal,“ řekl mi kdysi… — Povídka proplétající osudy tří velkých postav biologie.

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné