Ekologický chybějící článek
| 5. 5. 1994 | Vesmír 73, 293, 1994/5
Nečekaný důsledek úbytku lesů vlivem kyselých srážek byl pozorován koncem osmdesátých let, kdy se zjistilo, že někteří ptáci žijící v těžce poškozených porostech v Holandsku začínají snášet vejce s tenkou porézní skořápkou, z nichž se vylíhne nižší počet mláďat. Nyní badatelé přišli na to, proč tomu tak je. Okyselením půdy se sníží obsah vápníku v půdě, poklesne počet hadů, a právě plazi jsou pro ptáky hlavním zdrojem vápníku. Nature 367, 446, 1994
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Temní architekti tání
Linda Nedbalová, Lenka Procházková | 2. 2. 2026
Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky
Adam Obr | 2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky 
Jiří Kamarád | 5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...
















