Ekologický chybějící článek
| 5. 5. 1994 | Vesmír 73, 293, 1994/5
Nečekaný důsledek úbytku lesů vlivem kyselých srážek byl pozorován koncem osmdesátých let, kdy se zjistilo, že někteří ptáci žijící v těžce poškozených porostech v Holandsku začínají snášet vejce s tenkou porézní skořápkou, z nichž se vylíhne nižší počet mláďat. Nyní badatelé přišli na to, proč tomu tak je. Okyselením půdy se sníží obsah vápníku v půdě, poklesne počet hadů, a právě plazi jsou pro ptáky hlavním zdrojem vápníku. Nature 367, 446, 1994
RUBRIKA: Mozaika
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Paradoxy infekce způsobené SARS-CoV-2
Jiří Beneš, Ladislav Machala | 1. 6. 2020
Přestože řada otázek čeká na vysvětlení, vědci rychle skládají obraz infekce novým virem.
O líných algoritmech, logice a hledání cest pro roboty 
Pavel Surynek | 1. 6. 2020
Jak přimět desetiletí propracovávané všemožné triky pracovat na hledání optimální cesty pro mobilní roboty k dosažení cíle a chytře odřezávat...
Potíže s hrochy
Pavel Hošek | 1. 6. 2020
Hroši, ač tvorové obojživelní, údajně neumějí plavat. Opravdu neumějí? A pokud ne, jak mohli v minulosti proniknout na rozmanité ostrovy, na nichž...
Sledujte nás na sociálních sítích