Aktuální číslo:

2026/1

Téma měsíce:

Polární oblasti

Obálka čísla

Záznam s velmi vysokým rozlišením koncentrace atmosférického CO2

 |  5. 4. 1994
 |  Vesmír 73, 233, 1994/4

Naše porozumění tomu, jak budoucí změny koncentrace oxidu uhličitého ovlivní globální klimatický systém, pochází částečně z porovnání minulých změn klimatu a změn koncentrací CO2. Dosud se tato srovnání dělala hlavně na datech pocházejících z hlubokých ledových vrtů v Grónsku a Antarktidě (viz Vesmír 72, 624, 1993/11). Tato data ukazují na silnou závislost mezi koncentrací CO2 a polární teplotou. Jejich nevýhodou je, že nemohou rozlišit blízké události. U ledových vrtů je toto rozlišení někde v oblasti 50 – 100 let.

Badatelé z Coloradské univerzity předložili alternativní metodu rekonstrukce koncentrace oxidu uhličitého. Spočívá v měření izotopového poměru δ13C/12C v meších a v rašeliníku. Metoda je založena na tom, že mechy nemají průduchy a tak nejsou schopny regulovat příjem CO2 a vody. Izotopový poměr δ13C závisí tedy jak na atmosférické koncentraci CO2, tak na vodě. Izotopový poměr stanovený z rašeliníku může být použit k tomu, abychom odečetli od signálu z mechů (v nichž se uplatňuje jak atmosféra, tak voda) signál z rašeliníku (zachycující izotopový poměr δ13C/12C ve vodě). Autoři takto rekonstruovali koncentraci oxidu uhličitého v průběhu posledních 14 000 let. Metoda poskytuje časové rozlišení asi 10 let.

Nature 367, 153-156, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Temní architekti tání

Temní architekti tání

Když si prohlížíte satelitní snímky grónského ledovcového štítu, místo oslnivě bílé plochy uvidíte rozsáhlé tmavé skvrny, pokrývající stovky...
Tetování zabíjí imunitní buňky

Tetování zabíjí imunitní buňky

Adam Obr  |  2. 2. 2026
Nedávná studie, na níž se podíleli vědci z Biologického centra AV ČR, naznačuje, že tetování může významně ovlivnit imunitní odpověď na některé...
Pyramidy z pohledu fyziky

Pyramidy z pohledu fyziky uzamčeno

Jiří Kamarád  |  5. 1. 2026
Nesmazatelné a udivující stopy, které po sobě zanechala vysoce organizovaná společnost existující po více než 3500 let v Egyptě (od 1. dynastie...