Řečová komunikace
(Vesmír 72, 634, 1993/11)
| 5. 4. 1994
| Vesmír 73, 184, 1994/4
Stalo se mi jednou při tzv. „recitační hodině“ (žáci mají 14 dní na to, aby si sami vybrali báseň či text), že Pivoňka se uklonil a řekl: Christian Morgenstern – Noční rybí zpěv. Bez pohnutí brvy potom pomalu otvíral a zavíral ústa. Ve třídě zavládlo ticho, potom u nevědomých smích. Ke komunikaci prostředky neverbálními mezi mnou, žákem a autorem došlo okamžitě. Následovala řečová komunikace produktoři – recipienti. Pivoňka mnoho věděl, recipienti si vytvářeli obrazy různé...
RUBRIKA: Dopisy čtenářů
Doporučujeme
Když bahno teče jako ledovec
Petr Brož | 7. 7. 2026
Už několik desetiletí si věda láme hlavu nad zvláštními, několik desítek metrů vysokými kopci rozesetými po různých částech Marsu. Je přitom...
Ideologie v mapách, mapy v rukách ideologů 
Jitka Močičková | 7. 7. 2026
Mapy jsou často vnímány jako důvěryhodné médium založené na seriózních datech. Proto nebývají podrobovány stejné míře kritické reflexe jako text,...
Když mapa mluví
Jan D. Bláha | 7. 7. 2026
Mapy patří k nejpřesvědčivějším obrazům světa. Působí věcně a spolehlivě, nejsou však pouhým otiskem reality. Každá mapa je výsledkem rozhodnutí,...