Paleoindiáni
| 5. 4. 1994 | Vesmír 73, 234, 1994/4
Již od 16. století je oblast Beringovy úžiny pokládána za pravděpodobnou cestu zalidnění Nového světa lidmi z Asie. Dlouho scházely doklady. Od r. 1930 byly na více místech na Aljašce nalézány kamenné hroty šípů. Většinou však v lokalitách, kde nebylo možné určit stáří. Na lokalitě Mesa bylo spolu s hroty nalezeno několik ohnišť. Hmotnostní spektrometrií bylo stanoveno stáří nálezů na 9 730 až 11 660 let. Tento nález poněkud komplikuje předchozí model zalidnění Aljašky. Mesa tvoří třetí kulturně odlišnou jednotku v této oblasti v období mezi 10 000 až 12 000 lety před současností.
Science 263, 660-662, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Rostliny vyprávějí o lidech
Ondřej Vrtiška | 31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás 

Jan Černý | 31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci
Eduard Kejnovský | 31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...