Aktuální číslo:

2020/11

Téma měsíce:

Skladování energie

Forman R. T. T., Godron M.: Krajinná ekologie

Academia, Praha 1993, 572 str., z anglického originálu Landscape Ecology přeložili J. Těšitel a spol., Wiley, New York 1986.
 |  5. 4. 1994
 |  Vesmír 73, 216, 1994/4

Krajinná ekologie nemá v naší vědecké obci zrovna dobrou pověst. To je dáno zprofanovaností slova ekologie, jsou však i další příčiny. Především, v tomto oboru v podstatě není možné uspořádat opakovatelný experiment. (I když předcházející režim provedl s námi a s naší krajinou velkoplošný experiment, jehož výsledky nejlépe vidíme při překročení hranic do Rakouska nebo západní části Německa, opakovatelný, doufejme, není.) Zdánlivá neexaktnost vedla rovněž k tomu, že krajinné ekologie se v 70. a 80. letech chytilo několik pseudovědců, typických svým nicneříkajícím, zato často dlouhým povídáním nebo i psanými projevy, kterým dodávali rádoby vědeckost zaváděním spousty nových termínů a neužitečných definic. (Vědeckou úroveň oboru udržovalo v té době u nás jen několik lidí, např. J. Jeník a P. Kovář, známí i ze stránek Vesmíru.) Když se podobní lidé na přelomu 70. a 80. let dostali i do vedení Ústavu krajinné ekologie ČSAV, zprofanovali dále nejen obor, ale i ústav. Po listopadovém převratu už nebylo v silách rozumnějších lidí jej zachránit a počátkem r. 1993 byl zrušen. Nicméně ze zbytků tří zrušených ekologických ústavů vznikl nakonec Ústav ekologie krajiny Akademie věd ČR. Ten by snad mohl mít šanci reputaci oboru napravit. Přispět k tomu může i recenzovaná kniha, kterou ostatně přeložil kolektiv ze zbytku bývalého ÚKE.

Jak se vyvíjel obor ve světě? V měřítku krajiny často uvažovali a pracovali v dobách, kdy se o krajinné ekologii (i ekologii vůbec) ještě nemluvilo, hlavně geobotanici a vegetační ekologové, a to i u nás. Základy oboru, už jako specifické discipliny se svým teoretickým aparátem, byly položeny hlavně v 70. letech v Holandsku, Anglii, USA, vesměs v oblastech se silně přeměněnou krajinou a akutními velkoplošnými ekologickými problémy. Objevily se i první učebnice, závažnější z nich až v 80. letech, mezi nimi i ta, jejíž český překlad právě vyšel. Je to vůbec první ucelený učební text krajinné ekologie u nás.

Kniha je rozdělena do čtyř hlavních částí: Celkový přehled; Struktura krajiny; Dynamika krajiny; Heterogenita a hospodaření; těžiště je v částech II. a III. Kniha je opravdu zcela zásadním vstupem do oboru pro každého, který se o něj zajímá. I když dnes, téměř deset let po napsání, je v lecčems zastaralá a částečně překonaná, stále patří k celosvětově nejúspěšnějším učebnicím v oboru a překladatelskému týmu patří dík za tuto jistě nelehkou a při dnešním hodnocení vědeckých aktivit pracovišť Akademie nepříliš vděčnou práci. Překlad je vcelku plynulý a odborné termíny rozumně přeloženy, až na některé výjimky. Například přibližovat pojem krajinné matrice (str. 162-3) k “orgánu, ve kterém se vyvíjí embryo obratlovců“, lze v angličtině, kde se termínem matrix někdy označuje děloha, v češtině je to však poněkud problematické. Podobných perliček lze najít víc a čtenář musí být místy poněkud zmaten.

Přes některé výhrady k originálu i překladu, mohu však knihu jen doporučit a věřím, že ani dost vysoká cena (240 Kč) zájemce neodradí. Ostatně, pokud to někdo s kajinnou ekologií myslí vážně, stejně mu nezbude nic jiného, než knihu nastudovat, pokud už tak neudělal dříve z anglického originálu.

RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Karel Prach

Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., (*1953) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. V Botanickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Třeboni a na Přírodovědecké fakultě JU v Českých Budějovicích se zabývá studiem sukcese a ekologií obnovy.

Doporučujeme

Mládě z umělé dělohy

Mládě z umělé dělohy audio

Jaroslav Petr  |  16. 11. 2020
Průlomový počin v oboru tkáňového inženýrství se podařil týmu Anthonyho Ataly z amerického Wake Forest Institute for Regenerative Medicine. V...
Lithium, dar Země modernímu člověku

Lithium, dar Země modernímu člověku

Jan Rohovec, Tomáš Navrátil  |  2. 11. 2020
Nepozorovaně jsme přijali za své lehké notebooky, tenké mobilní telefony, drobnou elektroniku. Přestala nás udivovat možnost opakovaně nabíjet a...
Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Největší pískovcová skalní oblast Evropy

Handrij Härtel  |  2. 11. 2020
V českém kontextu je České Švýcarsko jen jedno z několika skalních měst. V Evropě je to unikát. Ve světovém měřítku ho „zastiňují“ jiné oblasti....

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné