Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Supernova ve Velké Medvědici

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 175, 1994/3

Galaxie M 81 (= NGC 3031) ve Velké Medvědici patří k vděčným objektům pro okukování oblohy menšími světelnými dalekohledy. Je od nás vzdálena asi 10,5 milionu světelných let a patří mezi klasické spirální galaxie, na rozdíl od galaxie M 82 ( = NGC 3034), která je na obloze poblíž, tvoří s M 81 zajímavou dvojici, ale vyznačuje se nepravidelnou strukturou se stopami po gigantickém výbuchu v jádře.

Nyní se jí však galaxie M 81 téměř vyrovnala, neboť 28. března 1993 oznámil španělský astronom-amatér Francesco Garcia, že v ní vzplanula supernova, jež vzápětí dostala označení 1993J (jde o 10. supernovu, objevenou r. 1993). Prohlídka četných fotografií galaxie M 81 z doby před výbuchem ukázala, že ještě 9 hodin před Garciovým pozorováním se s budoucí supernovou nic nedělo; po celá desetiletí šlo o hvězdu 21. hvězdné velikosti, jejíž spektrum odpovídalo spektru pozdního červeného veleobra.

Nepřímo tak lze odhadnout, že předchůdce supernovy měl hmotnost nižší než patnáctinásobek hmotnosti Slunce a podle všeho patřil k učebnicovým příkladům hvězdy, která posléze vybuchuje z důvodů vyčerpání termonukleární energie ve svém nitru a následného gravitačního zhroucení (kolapsu) na neutronovou hvězdu. Přitom vzniká na povrchu neutronové hvězdy mocná rázová vlna, která rozmetá řídké vnější vrstvy veleobra, obohatí je o těžké chemické prvky a navenek se projeví jako prudké zjasnění hvězdy - v tomto případě asi dvacetitisícinásobné.

Příznivá poloha objektu pro pozorovatele na severní polokouli i relativní blízkost mateřské galaxie k Zemi způsobily, že okamžitě po první zprávě Světového centra pro astronomické telegramy v Cambridge (USA) se do soustavného sledování supernovy zapojily desítky observatoří na Zemi a také astronomické umělé družice Země.

Supernova dosáhla maxima jasnosti 10,2 magnitudy ve viditelném oboru spektra dne 31. března; od té doby mírně zeslábla, avšak ještě koncem dubna byla jasnější než 12 mag. Její spektrum zpočátku obsahovalo jen úzké interstelární absorpční čáry, vznikající v prostoru mezi supernovou a pozemským pozorovatelem; teprve v dubnu se postupně objevily široké emisní čáry, příslušející rozpínajícím se plynným obalům supernovy a poukazující na rychlost expanze až 13 000 km/s. Pozemní měření byla záhy doplněna o spektroskopii v ultrafialovém pásmu díky neúnavné umělé družici IUE (vypuštěné r. 1978) a také o rentgenová měření družice ROSAT. Zářivý výkon v měkkém rentgenovém oboru spektra (pod 10 keV) dosáhl počátkem dubna 1993 hodnoty 5.1032 W; od té doby rychle slábl.

Radiové záření supernovy 1993J bylo poprvé zjištěno 5. dubna 1993 na frekvenci 15 GHz (centimetrové vlny). Do konce dubna se však nezjistilo žádné mikrovlnné záření. V současné době se supernova intenzivně sleduje všemi dostupnými prostředky, jelikož jde o první relativně jasnou supernovu moderní doby na severní polokouli (jak známo, na jižní polokouli měli pozorovatelé více štěstí, když tam v únoru 1987 vzplanula očima viditelná supernova 1987A ve Velkém Magellanově mračnu - její vývoj sledují astronomové dodnes). Údaje o světelné křivce poskytuje světovému centru mimo jiné Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně (právě tam si supernovu na vlastní oči prohlédl autor zprávy).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Astronomie a kosmologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jiří Grygar

RNDr. Jiří Grygar, CSc., (*1936) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Ve Fyzikálním ústavu AV ČR se věnuje výzkumu interagujících dvojhvězd a astrofyzice vysokých energií. Je zakládajícím členem Učené společnosti ČR.

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné