Aktuální číslo:

Možný účinek oblaků na klima

| 5. 3. 1994

| Vesmír 73, 173, 1994/3

Radiační účinky mraků na klima jsou určeny poměrem dvou protichůdných procesů: v jednom se uplatňuje albedo (a působí ochlazování), v druhém se uplatňují skleníkové plyny (působí oteplování). Jestliže vezmeme v úvahu celou Zemi a celý rok, pak působení albeda převládá nad skleníkovými efekty.

Důležitá otázka, totiž jak se změní mraky, jestliže se klima oteplí působením emisí skleníkových plynů, je velmi složitá a z větší části dosud nezodpovězená.

Analýza dat projektu International Satellite Cloud Climatology poskytla vztah mezi optickou tloušťkou mraků a jejich teplotou, z něhož vyplývá, že existuje pozitivní zpětná vazba zesilující všeobecnou globální citlivost klimatu. Šířkový gradient velikosti této vazby eliminuje oteplení ve větších zeměpisných šířkách předpovídané většinou klimatických modelů ve scénářích zdvojnásobení koncentrace skleníkových plynů.

Nature 366, 670–672, 1993

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

články autora