Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Možný účinek oblaků na klima

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 173, 1994/3

Radiační účinky mraků na klima jsou určeny poměrem dvou protichůdných procesů: v jednom se uplatňuje albedo (a působí ochlazování), v druhém se uplatňují skleníkové plyny (působí oteplování). Jestliže vezmeme v úvahu celou Zemi a celý rok, pak působení albeda převládá nad skleníkovými efekty.

Důležitá otázka, totiž jak se změní mraky, jestliže se klima oteplí působením emisí skleníkových plynů, je velmi složitá a z větší části dosud nezodpovězená.

Analýza dat projektu International Satellite Cloud Climatology poskytla vztah mezi optickou tloušťkou mraků a jejich teplotou, z něhož vyplývá, že existuje pozitivní zpětná vazba zesilující všeobecnou globální citlivost klimatu. Šířkový gradient velikosti této vazby eliminuje oteplení ve větších zeměpisných šířkách předpovídané většinou klimatických modelů ve scénářích zdvojnásobení koncentrace skleníkových plynů.

Nature 366, 670–672, 1993

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Atmosféra
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné