Journal of Quantitative Linguistics

Holandské nakladatelství Swets a Zeitlinger letos zahajuje vydávání nového časopisu v oboru, který se dostává do popředí zájmu. Vydavatelem Journal of Quantitative Linguistics je prof. Reinhard Köhler z Trevíru, vůdčí osobnost Oddělení pro zpracování lingvistických dat na tamní univerzitě. Jeho koeditorem je prof. Gabriel Altmann, nesporně světová autorita v kvantitativní lingvistice, původem slovenský jazykovědec, dnes uznávaný zakladatel tohoto oboru v Německu, který v Jazykovědném institutu Porúrské univerzity v Bochumi vychoval řadu žáků.

V redakční radě nového časopisu jsou zastoupeni badatelé čtyř kontinentů. Kvantitativní lingvistika není novým oborem, nové je však její pojetí, které vzešlo zejména z čilého intelektuálního ovzduší univerzit v Bochumi a Trevíru. Zatímco dříve kvantitativní stránka jazyka byla a dosud je v lingvistice chápána jako deskriptivní prvek, který jen numerickým vyjádřením doplňuje pojmenovací aparát jazykovědců, arciť často s korektně analyzovanými statistickými závislostmi, Altmann a jeho žáci přišli s novým pojetím.

Toto pojetí v souvislosti s dnes platnými principy filozofie vědy není nijak překvapivé. Mají-li vědy za úkol přinášet explanaci předmětu poznání ve formě odmítnutelných (testovatelných) teorií, neexistuje důvod, proč by lingvistická teorie měla mít jiné cíle. Při plnění tohoto úkolu se neobejde bez kvantitativního přístupu, ačkoliv ten zajisté není nezbytnou podmínkou, pokud teorie je schopna splnit požadavek odmítnutelnosti jinak. Zatím ovšem věc vypadá tak, že to jinak nejde. Valná část toho, co se označuje pojmem lingvistika, je v podstatě hledání jakéhosi návodu k tvoření správných věd. To je účelné a rozumné, je to praktické a potřebné, není to však vědecké, pokud věda představuje nerozporné soustavy teorií. Přesvědčivým dokladem toho je fakt, že dnes převládající teorie jazyka zcela ztroskotávají, když mají přejít k explanaci nadvětných útvarů. Při pozornějším pohledu je zřejmé, že klasická lingvistická teorie kromě učených pojmenování v interpretativních výrocích, nemajících většinou povahu vědecké teorie, nenabízí nějakou podstatnou informaci o povaze jazyka.

Tato situace trvá – dá se říci – již tisíciletí. O to důležitější je program nově vznikajícího časopisu zejména pro mladou lingvistickou generaci. Nejde zde o jakési tajemné čarování a pojmovou ekvilibristiku, jde o prostou, ale nesnadnou věc: o tvorbu vědeckých teorií jazyka. Naléhavé je to u nás, kde tradice jazykovědy nejsou přece zanedbatelné. Poněkud přízemním, ale o to zapeklitějším problémem nyní je, zda se najde instituce, která by byla schopna nový časopis odebírat, aby se tu vyskytoval alespoň v jediném exempláři.