Aktuální číslo:

2020/4

Téma měsíce:

Jazyk

Gen pro osteoporózu

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 173, 1994/3

Hustota kostí dosažená v rané dospělosti je hlavním určujícím faktorem rizika osteoporotických zlomenin v důsledku řídnutí kostí ve stáří. Z odborníků je málokdo překvapen tvrzením, že se rodíme s geny, které určují, jakou budou mít naše kosti hustotu. Po více než 20 let stále dokonalejší techniky měření hustoty na nejrůznějších místech kostry naznačují, že jednovaječná dvojčata vykazují menší rozdíly v hustotě kostí, než dvojčata dvouvaječná.

Na první pohled se zdá nepravděpodobným závěr, že hlavní mechanizmus odpovědný za tuto genetickou dispozici souvisí s polymorfizmem genu pro receptor vitaminu D. Hustota kostí v dospělosti je totiž určována složitými interakcemi mezi osteoklastickými a osteoblastickými buňkami, jejichž aktivita je řízena systémovými hormony, cytokiny a růstovými regulačními faktory. Takže na hustotu kostí by mohly mít vliv doslova stovky genů a nikoli jeden jediný.

Nature 367, 216-217, 284-28., 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Ovlivňují léky na vysoký tlak náchylnost k infekci koronavirem?

Stanislav Rádl  |  9. 4. 2020
Vzhledem k vysoké infekčnosti koronaviru SARS-CoV-2 je zajímavý jeho způsob proniknutí do buňky s využitím enzymu ACE-2, který je součástí systému...
Bitva o život začíná

Bitva o život začíná

Marek Janáč  |  6. 4. 2020
Bylo mu 32 let, když opouštěl republiku s vizí dvouleté stáže za velikou louží. Dnes je Karel Pacák celosvětově nejcitovanějším vědcem ve svém...
Záhada „zmenšujícího se“ protonu

Záhada „zmenšujícího se“ protonu uzamčeno

Petr Slavíček  |  6. 4. 2020
Rozměr protonu patřil až do roku 2010 k údajům, o kterých se příliš nepochybovalo. Shodovaly se na něm různé experimenty, všechny vedly k poloměru...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné