K článku Martina Bobáka „Fatální důsledky znečištění“

Ve svém článku si autor vybral jako kritérium účinku znečištěného prostředí na lidské zdraví pohyb čísel úmrtnosti. Dochází pak k názoru „výsledky celosvětového výzkumu nepotvrzují, že by se znečištěním prostředí výrazně zvyšovala úmrtnost exponovaných populací.“ To by mohlo vést k zavádějícímu názoru, že znešištěné prostředí není ze zdravotního hlediska tím nejdůležitějším, oč bychom se dnes měli starat. Poznámka ke konci B. článku, že „negativní vlivy prostředí na lidské zdraví však asi bude nutno hledat na úrovních nižších než úmrtnost“, svědčí pro to, že zatím tyto vlivy autor článku nehledal. Ono se to totiž už více než 20 let děje a výsledky jsou nejen pozoruhodné, ale i přesvědčivé. Jsou to závazné dopady nejen na jednotlivé faktory imunitního systému, ale i na celou sérii biologicko-mechanických mechanizmů zvířecího i lidského těla, přispívajících k udržení stability životních funkcí.

Fatální důsledky znečištění jsou krom toho velice často zahrnovány pod nejrůznější diagnózy týkající se dýchacího traktu, různých typů infekce, případně jiných příčin smrti. Takové diagnózy jsou pochopitelně nezařaditelné pod souhrnnou diagnózu „vliv znečištění prostředí“, které není ani jako příčina smrti v úředním seznamu uvedeno. Např. účinek kouření, který autor právem uvádí jako důležitou příčinu smrti, je nepochybně značně potencován právě dalšími faktory, působícími v prostředí.

Těm, kterým je tato tematika vzdálena, doporučuji monografii Wagner, Wagnerová: Ekoimunologie, Avicenum, Praha 1988. Tam je tematika vlivu prostředí podrobně rozvinuta s rozsáhlou bibliografií.