Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Nejmenší eukaryotní organizmus

 |  5. 12. 1994
 |  Vesmír 73, 708, 1994/12

Autotrofní společenstva pikoplanktonu (pikoplankton je část planktonu zahrnující organizmy menší než 2 m), v nichž se předpokládá dominantní zastoupení prokaryot, hrají velice významnou roli v produkční dynamice moří a oceánů. Jako téměř vždy, když se použije nová metodika, i v případě pikoplanktonu byla při použití metody průtokové cytometrie (která se jinak téměř výhradně používá pro charakterizaci krvinek a pomocí níž je možné buňku poměrně přesně změřit) odhalena velice překvapivá skutečnost. Pikoplankton byl totiž z větší části tvořen fotosyntetizujícím eukaryotem, který získal jméno Ostreococcus tauri. Tato zelená řasa je dlouhá 0,97±0,28 m a široká 0,70±0,17 m (je tedy nejmenším dosud popsaným eukaryotním organizmem), obsahuje chlorofyly a, bc a velké množství karotenoidu violaxantinu. Počet buněk v jednom litru mořské vody se pohyboval mezi 107 a 2.108, což v ročním průměru představuje 86 % ze všech buněk fytoplanktonu. Jedním z důvodů pro tak vysoké zastoupení této řasy ve studovaném společenstvu zátoky Thau (francouzské pobřeží Středozemního moře) se zdá být její nezvykle vysoký obsah violaxantinu, který má vlastnosti fotoprotektiva. Tato skutečnost může mít velký význam pro život Ostreococca v extrémně osluněné vrstvě vody pod povrchovou blankou. Jiná hypotéza si všímá možného vlivu chovu ústřic. Ty totiž vylučují velké množství amoniového kationtu, který zvýhodňuje pikoplankton před většími organizmy. Navíc filtrační aparát ústřic zadržuje částice větší než 2 m, což opět zřejmě výrazně zvýhodňuje pikoplankton a je možné si tak představit silný selekční tlak směrem k minimalizaci velikosti určitých skupin řas. (Nature 370, str. 225).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se zejména dynamikou endozomálního systému s důrazem na antigenní prezentaci, membránovými mikrodoménami a vlivem nízkomolekulárních inhibitorů a sekundárních metabolitů na buněčnou fyziologii. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO.
Černý Jan

Doporučujeme

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Jsme na vrcholu, další vývoj je na nás

Ondřej Vrtiška  |  12. 10. 2018
Co nám studium zaniklých civilizací může říct o té naší? I tomu se bude věnovat přednáška Učené společnosti ČR, kterou v úterý 16. října přednese...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné