Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Nejmenší eukaryotní organizmus

 |  5. 12. 1994
 |  Vesmír 73, 708, 1994/12

Autotrofní společenstva pikoplanktonu (pikoplankton je část planktonu zahrnující organizmy menší než 2 m), v nichž se předpokládá dominantní zastoupení prokaryot, hrají velice významnou roli v produkční dynamice moří a oceánů. Jako téměř vždy, když se použije nová metodika, i v případě pikoplanktonu byla při použití metody průtokové cytometrie (která se jinak téměř výhradně používá pro charakterizaci krvinek a pomocí níž je možné buňku poměrně přesně změřit) odhalena velice překvapivá skutečnost. Pikoplankton byl totiž z větší části tvořen fotosyntetizujícím eukaryotem, který získal jméno Ostreococcus tauri. Tato zelená řasa je dlouhá 0,97±0,28 m a široká 0,70±0,17 m (je tedy nejmenším dosud popsaným eukaryotním organizmem), obsahuje chlorofyly a, bc a velké množství karotenoidu violaxantinu. Počet buněk v jednom litru mořské vody se pohyboval mezi 107 a 2.108, což v ročním průměru představuje 86 % ze všech buněk fytoplanktonu. Jedním z důvodů pro tak vysoké zastoupení této řasy ve studovaném společenstvu zátoky Thau (francouzské pobřeží Středozemního moře) se zdá být její nezvykle vysoký obsah violaxantinu, který má vlastnosti fotoprotektiva. Tato skutečnost může mít velký význam pro život Ostreococca v extrémně osluněné vrstvě vody pod povrchovou blankou. Jiná hypotéza si všímá možného vlivu chovu ústřic. Ty totiž vylučují velké množství amoniového kationtu, který zvýhodňuje pikoplankton před většími organizmy. Navíc filtrační aparát ústřic zadržuje částice větší než 2 m, což opět zřejmě výrazně zvýhodňuje pikoplankton a je možné si tak představit silný selekční tlak směrem k minimalizaci velikosti určitých skupin řas. (Nature 370, str. 225).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se zejména dynamikou endozomálního systému s důrazem na antigenní prezentaci, membránovými mikrodoménami a vlivem nízkomolekulárních inhibitorů a sekundárních metabolitů na buněčnou fyziologii. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO.
Černý Jan

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...