Multilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 ChemieMultilicence2025 Chemie

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Nejmenší eukaryotní organizmus

 |  5. 12. 1994
 |  Vesmír 73, 708, 1994/12

Autotrofní společenstva pikoplanktonu (pikoplankton je část planktonu zahrnující organizmy menší než 2 m), v nichž se předpokládá dominantní zastoupení prokaryot, hrají velice významnou roli v produkční dynamice moří a oceánů. Jako téměř vždy, když se použije nová metodika, i v případě pikoplanktonu byla při použití metody průtokové cytometrie (která se jinak téměř výhradně používá pro charakterizaci krvinek a pomocí níž je možné buňku poměrně přesně změřit) odhalena velice překvapivá skutečnost. Pikoplankton byl totiž z větší části tvořen fotosyntetizujícím eukaryotem, který získal jméno Ostreococcus tauri. Tato zelená řasa je dlouhá 0,97±0,28 m a široká 0,70±0,17 m (je tedy nejmenším dosud popsaným eukaryotním organizmem), obsahuje chlorofyly a, bc a velké množství karotenoidu violaxantinu. Počet buněk v jednom litru mořské vody se pohyboval mezi 107 a 2.108, což v ročním průměru představuje 86 % ze všech buněk fytoplanktonu. Jedním z důvodů pro tak vysoké zastoupení této řasy ve studovaném společenstvu zátoky Thau (francouzské pobřeží Středozemního moře) se zdá být její nezvykle vysoký obsah violaxantinu, který má vlastnosti fotoprotektiva. Tato skutečnost může mít velký význam pro život Ostreococca v extrémně osluněné vrstvě vody pod povrchovou blankou. Jiná hypotéza si všímá možného vlivu chovu ústřic. Ty totiž vylučují velké množství amoniového kationtu, který zvýhodňuje pikoplankton před většími organizmy. Navíc filtrační aparát ústřic zadržuje částice větší než 2 m, což opět zřejmě výrazně zvýhodňuje pikoplankton a je možné si tak představit silný selekční tlak směrem k minimalizaci velikosti určitých skupin řas. (Nature 370, str. 225).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Černý

Prof. Jan Černý, Dr., (*1970) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. Na této fakultě přednáší buněčnou biologii, imunologii a histologii. Zabývá se kvantitativní imunologií, imunologickými aspekty mikrochimérismu a ve volném čase se pokouší pochopit molekulární a buněčné mechanismy působení sekundárních metabolitů produkovaných mikroorganismy i makroorganismy na lidské buňky. Podílí se na organizaci Mezinárodní biologické olympiády a soutěže EUSO, předsedá české Biologické olympiádě.
Černý Jan

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...