Věda, jazyk a folklor

Termín „folk lore“ poprvé použil anglický badatel W. G. Thoms r. 1846 jako označení souboru lidových znalostí a určitého druhu kolektivní moudrosti. Termín se ujal a rozšířil do oborů, které dnes souborně nazýváme lidové umění anebo, jde-li o texty, lidová slovesnost. Slovesný folklor bývá činem jednotlivce, ale užívá jej a obměňuje širší kolektiv. Dnes již sice nevěříme Maximu Gorkému, který tvrdil, že účelem folkloru je zvýšit produktivitu práce, nicméně je pravda, že opomineme-li lásku a různé věci, které s ní souvisejí, je podstatná část folkloru nějak svázána s prací a profesí. Ve srovnání s literaturou je pro folklor typický omezený počet námětů. Všimněte si třeba, jak složitá může být literatura o vědě, ale zlidovělé Murphyho zákony jsou vesměs pouze různými obdobami zákona schválnosti. Realizmus folkloru, dokonce i realizmus uplatněný v rámci fantazie, bývá zakotven ve svérázné typizaci a osobitém jazyku.

Dnes sice existují galerie, které sbírají a prodávají grafitti – obrazy na zdech nebo oděvy skinů a pankáčů – jako výraz určitého typu lidové tvořivosti, ale co se týče soudobých slovesných výtvorů, transformovali se folkloristé nejprve na etnografy, a posléze na kulturní antropology. Pryč jsou doby, kdy J. Š. Kubín zdržoval od práce stařenky předoucí len – dnešního antropologa víc zajímají mytologické představy, kulty a sociální struktura pouličních gangů, a značná část lidové tvořivosti, tak jako tomu bývalo vždy, upadá v zapomnění. A to se týká i té poměrně rozsáhlé oblasti, kterou bychom s trochou nadsázky mohli nazvat vědecký folklor. Nejde v ní jenom o žert, ale také o to, kdo vlastně jsme a co – k čertu – děláme. Vědecký folklor kvete hlavně mezi exaktními obory a zvláštní afinitu má zejména k chemii a fyzice. Často se s ním setkáváme jako s anonymním xeroxem přišpendleným někde v laboratoři. Je zajímavé, že existují obory, které potřebu folkloru nepociťují, jinde se zas projevuje zcela nečekaně. V jisté laboratoři pro výzkum stabilních izotopů jsem na nástěnce nalezl tento, původně anglický, návod k objasnění skutečného významu výzkumných zpráv:

již dlouho je známo ... byl jsem líný najít původní citaci

záležitost velkého praktického i teoretického významu ... zdálo se mi to být zajímavé

zatím nebylo možné uspokojivě odpovědět na tyto otázky ... experimenty se moc nepovedly, tak z toho chci vyrazit alespoň publikaci

W-Ph systém byl vybrán jako zvlášť vhodný k ilustraci chování celého systému ... kolega z vedlejší laboratoře na něm náhodou pracoval

vysoká čistota, velmi vysoká čistota, mimořádně vysoká čistota, spektroskopicky čistá látka ... skutečné složení je neznámé

k detailnímu studiu byly vybrány tři vzorky ... analýzy ostatních vzorků nedávaly žádný smysl, tak jsme je opominuli

se vzorky bylo zacházeno s mimořádnou péčí ... neupustili jsme je na podlahu

typické výsledky jsou zachyceny v grafu ... nejlepší výsledky jsou zachyceny v grafu

pokus v delší časové periodě by pravděpodobně ukázal ... neměl jsem čas to zjistit

shoda s předpovězenou křivkou je: vynikající ... rozumná,

dobrá ... špatná,

uspokojivá ... pochybná,

solidní ... imaginární

výsledky dosahují nejlepší možnou úroveň přesnosti, vezmeme-li v úvahu nezbytné aproximace ... závislost vůbec neexistuje

zatím nejlepší hodnoty podal Jones ... to byl můj student

obecně se předpokládá ... pár lidí si to taky myslí

je zřejmé, že vyhodnocení experimentu si vyžádá další nemalé úsilí ... nerozumím tomu

řádově správný výsledek ... chybný

doufáme, že naše práce bude stimulovat další výzkum na tomto poli ... příspěvek se nám moc nepovedl, ale stejně mizerné jsou i práce jiných autorů

na závěr mi dovolte poděkovat Joe Bohackovi za cennou pomoc při sestavení experimentu a S. Wanniekovi za podnětnou diskusi“ ... Bohacek to udelal a Wanniek to vysvětlil

Důležitou vlastností tohoto textu je sebereflexe, tedy snaha o nápravu a zjasnění jazyka doprovázená nesouhlasem dělat věci tak, jak je dnes obvyklé. Tento typ folkloru mizí, splní-li svůj účel, tedy odstraní frazeologické pokrytectví. Je víc než anekdotou, je nutnou zpětnou vazbou discipliny, která nemá zplanět. Podobnou tendenci má anonymní český text, který mi byl darován na sekretariátu jisté jiné vážené organizace. Doporučuji, abyste k němu přistupovali jako k hádance, jako ke zkoušce vlastní kvalifikace proniknout záměrně spletitým textem.

Česká přísloví přeložená do vědecké češtiny

1. Abundance šelem z čeledi Canidae přivodí exitus hlodavce z čeledi Leporidae.
2. Kdo odolává pokušení nepodlehnout touze nechat dřímat vlastní energii, bývá obklopen chlorofylem.
3. Vodomilní obratlovci nepatrných rozměrů nejsou ničím jiným než vodomilnými obratlovci.
4. Pohybuje-li se hladina rtuti v měrné kapiláře směrem ke středu Země v měsíci našeho osvobození sovětskou armádou, lze očekávat, že restaurační podnik přesídlí do stodoly.
5. Kategorický imperativ nedovoluje libovolnému subjektu likvidovat zdroj infrazáření, které svým behavioristickým systémem neatakuje týž subjekt, neboť jeho radiace se chová inertně k tělesné integritě dotyčného subjektu.
6. Druhá mocnina tří profesí se jeví prvním dvojčíslím dekadické soustavy pauperizace.
7. Prognózu optimálního okamžiku pro své akce proveď podle modelového vztahu domestikovaného vodního opeřence k plodenství kulturních trav.
8. Striktní dodržování zásad občanského soužití vede k maximální délce pěšího transferu jednotlivce, který se tak chová.
9. Přenos informace od jedince s kalorickým deficitem k jedinci s kalorickou potřebou již saturovanou je blokován.
10. Při zjištění záměrného transportu části horniny od občana A k občanu B je posledně jmenovaný povinen uskutečnit zpětný přesun po stejné dráze, tedy v opačném směru, k prvně jmenovanému, avšak s použitím žitného pečiva.
11. U závodů na zpracování obilí řízených mytologickými bytostmi je poměrně nízká produktivita práce vyvážena naprostou spolehlivostí.
12. Verbální komunikace vedená temně přitlumeným zabarvením a snížením hlasitosti na minimum slyšitelnosti je v přímé korelaci s jednoduchým vyoráváním brambor.

Účelem tohoto textu je především pobavit, ale tato zábava by nebyla možná, kdyby vědci tak často nepoužívali složitých výrazů, ať již z pohodlnosti, nebo z touhy zakrýt plytkost vlastního myšlení. Dobrým testem na odhalení informační hodnoty podobně spletitých vyjádření je jejich překlad do angličtiny. Fráze, které v češtině ještě působí vědeckým dojmem, se při překladu rozplynou do prostého, nicneříkajícího blábolu.

Přísloví přeložená do „vědecké“ češtiny jsem předkládal jako test dvěma menším skupinkám vědců. Byli to jednak přírodovědci, jednak filozofové. Ukázalo se, že filozofové jsou při řešení testu mnohem úspěšnější. Jejich profese je zřejmě nutí k podobným výkonům častěji než jiné specializace. Na druhou stranu víme, že schopnost řešit takovéto texty je úměrná schopnosti je tvořit, což může naznačovat, proč jsou filozofové v přírodovědeckých kruzích tak málo oblíbeni. Často používají jazyk k tomu, aby se izolovali, protože sdílením by se vystavovali případné kritice. Je však až příliš častým zjevem, že specialisté chápou jazyk jako spiknutí zúčastněných, jako bariéru před rýpaly z jiných oborů.

Ukazuje se, že nejlepším způsobem jak tyto nešvary vymýtit není kritika, ale zesměšnění prostřednictvím podobných textů, s jakými jsme se již seznámili. Humor je zde sice nosným médiem, jeho šíp však směřuje k nápravě nejenom jazyka, ale hlavně určitého stylu myšlení. Je to žert, který má hlubší účel; folklor tohoto typu je korektivním šaškem u královské tabule vědy.¹⁾