Aktuální číslo:

2020/3

Téma měsíce:

Bod zlomu

Smrt buněk bez ATP

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 595, 1994/10

ATP je nejdůležitější okamžitě použitelný zdroj energie v buňce a jeho nedostatek vede pochopitelně ke smrti buňky. Nicméně není dosud jasné, jak buňky s nedostatkem ATP umírají, a zejména proč je celý proces tak rychlý – savčí buňky se specificky inhibovanou syntézou ATP odumírají již během 2 – 3 hodin. Přitom buňky, které mají nedostatek vnějších zdrojů uhlíku a energie, přežívají ještě mnoho hodin. Co tedy u buněk bez ATP způsobuje tak rychlou smrt? Některé nové výsledky naznačují, že velmi brzy (po 30 minutách) po inhibici syntézy ATP dochází ke shlukování cytoskeletárních proteinů a tím ke zhroucení cytoskeletu a jeho oddělení od buněčné membrány. Ještě v některých počátečních fázích je celý proces reverzibilní, ale později se začne membrána zbavená opory cytoskeletu vydouvat a posléze v těchto místech vzniknou trhliny. Dezintegrovaná buňka záhy umírá.

Prvním krokem zhroucení cytoskeletu je rozpad mikrofilament na malé fragmenty nebo na jednotlivé molekuly G-aktinu. Následná agregace těchto molekul pak způsobuje nevratnost celého procesu. Zdá se, že agregaci G-aktinu jsou schopny zabránit některé takzvané šokové bílkoviny, které napomáhají zaujmout správnou konformaci nejenom právě vznikajícím bílkovinám, ale i bílkovinám denaturovaným nebo mírně poškozeným. Exprese těchto šokových bílkovin je indukována např. teplotním šokem. Buňky, které prošly teplotním šokem, tedy ty, u nichž jsou šokové bílkoviny přítomny ve velkém množství, jsou schopny nedostatku ATP mnohem lépe odolávat.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zuzana Storchová

Prof. Zuzana Storchová, Ph.D., (*1970) v roce 1989 obsadila 17. až 20. místo biologické olympiády. Vystudovala PřF UK Praha. Po doktorandském studiu u Vladimíra Vondrejse zamířila na dva roky do Curychu, kde se věnovala studiu postreplikativních oprav DNA. Od roku 2001 do roku 2007 pracovala na Dana Farber Cancer Institute/Harvard Medical School v Bostonu na projektu zaměřeném na studium polyploidie v kvasinkách. Od r. 2008 vede pracovní skupinu v Ústavu Maxe Plancka pro biochemii v Martinsriedu u Mnichova. Její skupina studuje vliv abnormálního počtu chromozomů na lidské buňky. V roce 2016 byla jmenována profesorkou molekulární genetiky na Technické univerzitě v Kaiserslauternu.

Doporučujeme

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

(Korona)virus je virus, je virus, je virus...

Libor Grubhoffer  |  31. 3. 2020
Vypůjčil jsem si odpověď francouzského mikrobiologa André Lwoffa na otázku, co je to virus. André Lwoff (1902-1994), Nositel Nobelovy ceny za...
Dívčí tajemství a globální pandemie

Dívčí tajemství a globální pandemie

David Storch  |  29. 3. 2020
Všichni to známe. Dívky mají vážná tajemství, které nikdy nikomu neprozradí. Tedy snad jen své nejlepší kamarádce, to je ale v pořádku, poněvadž...
Život není jako dřív. A dlouho nebude

Život není jako dřív. A dlouho nebude

Pavel Plevka  |  27. 3. 2020
Kontrolované provedení populace infekcí SARS-CoV-2 tak, aby nebyl zahlcen náš zdravotní systém, bude trvat několik let, během kterých bude třeba...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné