slang a slogan

Myslím si, že mezi nejnebezpečnější příčiny zhoršené kvality dnešního vyjadřování v češtině patří – kupodivu, ale bezesporu – nedostatečná znalost cizích jazyků. Ne že by lidé málo využívali cizích výpůjček, to rozhodně ne, spíše naopak, ale užívají je často nevhodně, a to po několika stránkách. Pravopis a výslovnost tu nechám stranou (jde o nedostatky zcela zřejmé) a upozorním na některé jevy.

Za prvé lidé užívají (často v novinách, časopisech, rozhlase a televizi) cizí výrazy zbytečně tam, kde má čeština pro danou věc zcela běžné, tradiční označení. Připadá mi to tak, že někteří mluvčí leckdy neznají skutečný, přesný význam daného cizího výrazu a nepostřehnou (popřípadě nevědí), že totéž označujeme v češtině už dávno ustáleným pojmenováním (třebas i cizího původu). Příklady: Nedávno jsem zaslechl v televizním pořadu, jak kdosi pochyboval, zda na uskutečnění činnosti bude jejich badžet stačit (budget = rozpočet); jindy zase kdosi vyslovil pochybnosti, zda se jakási informace o jisté osobě najde v jeho fajlu (angl. file = evidence, záznamy, uložené v kartotéce, počítači atp.).

Můžeme sem přiřadit i známé „exkluzivní rozhovory (interviewy)“, poskytnuté některému sdělovacímu prostředku (a jen jemu) nějakou významnou osobou – jde však o “rozhovory výhradní“. V češtině se adj. exkluzivní užívá jen ve smyslu „výjimečný“, tj. vymykající se běžnosti, obvyklosti, např. exkluzivní hotel, zatímco „exkluzivní“ rozhovor je takový, který je vyhrazen pro daný sdělovací prostředek, je určen výlučně pro něj.

Asi si řeknete, že leckterý nadbytečný cizí výraz se objevuje i ve vyjadřování odborném a vědeckém (Vesmír nevyjímaje). Zajisté, a už jsem na to v koutku upozorňoval. Jenže tady bych většinou autory nepodezříval z neznalosti; spíše tu jde o mechanické přenášení ze studované literatury.

Tím jsme se dostali k případům, kdy lidé užívají cizí slova, která jsou vžitá a užitečná, ale která – většinou z neznalosti – mluvčí užije ve více či méně posunutém významu; např. slovo euforie. Je to výraz učený, vlastně termín medicinské psychologie pro mimořádný pocit dobré nálady, povznesenosti, štěstí u nemocného – proto se dobře hodí mluvit např. o tom, že nás pomalu opouští euforie z doby sametové revoluce, ale nehodí se nazývat euforií jakoukoli dobrou náladu (jak bohužel leckdy slýcháme). – Klasický příklad představuje subst. kauza. V latině mělo toto slovo dva základní významy: „příčina či důvod“ (srov. kauzalita, kauzální) a “záležitost, věc“. Tento druhý význam přežívá dosud v právnictví jako velmi speciální termín pro ty případy, které má rozhodnout soud. U nás se slovo kauza až do velmi nedávných dob prakticky neužívalo (není ve slovnících, ba nenajdeme je ani v nejnovějším vydání známého anglického slovníku Collins Cobuild). Dnes se však s kauzami roztrhl pytel a ve sdělovacích prostředcích slýcháme a čítáme nejen o “kauze Valis“ apod., ale též o kauzách, které nemají se soudní pří nic společného, kde jde prostě jen o sporný případ, věc, záležitost (např. „kauza“ léčitelů, nemocenského připojištění či dovozu jablek). Nedostatečná poučenost a chytlavost pro nová, zejména cizí slova tu konají své dílo (že by šlo o vědomý návrat ke staré latině, kterou sice leckdo chválí, ale téměř už nikdo nezná, lze stěží předpokládat).

Někdy docházívá k záměně cizích slov tehdy, když jsou si zvukově podobná. Četl jsem před časem, že jisté látky „bývají sloganově označovány za ‘přírodní dioxiny’“. Autor měl na mysli zřejmě slang, jenže slang a slogan označují dvě různé věci, byť mají podobný hláskový sklad (s, l, g, a, n) a v obou případech jde o záležitost řečovou. Jen pro jistotu zopakuju, že slogan je „krátká, snadno zapamatovatelná fráze užívaná v reklamě, a též politickými stranami apod., které chtějí, aby si lidé zapamatovali, co hlásají, resp. prodávají“, kdežto slang je zhruba totéž co žargon či hantýrka, popř. tzv. profesionální mluva (o tom snad někdy jindy). Dodám jen ještě jiné, nové slovo z okruhu řečového a s hláskami l, g, totiž logo: je to nějaký emblém (nebo speciální grafická úprava jména nějaké firmy nebo organizace), který se užívá na výrobcích, obchodních aj. papírech a ovšem při reklamě. Jistě těch „logů“ znáte víc než dost.